Oblouk do arkýře je na lícní straně malířsky vyzdoben kazetami s květy uprostřed, po straních jsou kanelované sloupy s hladkými hlavicemi. Výklenky po stranách arkýře byly opatřeny edikulami, na severní straně s trojúhelníkovým a na jižní obloukovým. V perspektivně namalovaných římsách nástavců jsou oválné otvory and Hrubý 2003#, 50, 64.
Dveře do spojovací chodby východního křídla jsou na levé straně rámovány malovanou edikulou tvořenou perspektivně namalovanými pilíři se zalamovanými římsami. Nade dveřmi je perspektivně namalovaný trojúhelníkový nástavec, v jehož římse jsou kruhové otvory. Tympanon zdobí úponkový ornament. Na volně ve vzduchu položené římse spojující pilastr adikuly s nástavcem leží a spí nahá žena., Hrubý 2003#, 76., and Ležící a spící nahá žena má analogii v antických výjevech se spícími mainadami, k nimž se kradou satyři.
Dveře do východního křídla jsou rámovány malovanou edikulou tvořenou perspektivně namalovanými pilíři se zalamovanými římsami. Nad pilastry je perspektivně namalovaný kruhový nástavec, v němž je zavěšený znak Pernštejnů. V římse kruhového nástavce jsou kruhové otvory, po stranách tympanonu jsou voluty. Nástavec oživují putti. and Hrubý 2003#, 75.
Okenní otvory jsou rámovány namalovanou edikulou tvořenou představenými pilíři na soklech. Pilíře jsou vyžlabené a uprostřed přerušené dvěm římsami na sebou. Hlavice jsou namalovány zlatou barvou, stejně jako vyžlabení. Sloupy nesou římsu, na níž je ornamentální nástavec ve zlaté barvě. Pilíře a řimsy jsou v zelenošedé barvě. and Hrubý 2003#, 48-51.
Dveřní otvor je rámován namalovanou edikulou tvořenou představenými sloupy na soklech. Sloupy mají bílé dříky, dole baňaté, ověšené perlami, kompozitní hlavice jsou namalovány zlatou barvou. Sloupy nesou římsu, na níž je kladí s obdobně utvářenou římsou, tato část edikuly stejně jako její pozadí je v zelenošedé barvě. Na kladí je erb Vojtěcha z Pernštejna nesený napravo mužem s píkou, nalevo mužem s mečem. and Hrubý 2003#, 48-52.
Edikulový portál z místního pískovce s bohatou sochařskou výzdobou, jež zčásti přechází ve volnou plastiku. Má kruhový záklenek s květovými kazetami v podhledu, ve cviklech bohatě zdobených listovím jsou okřídlení putti nesoucí kolčí štíty se znaky, kolčí štít je rovněž před svorníkem. Edikula je dvojitá, v pozadí jsou iónské pilastry, před něž jsou předloženy korintské polosloupy s kuželkovými dříky. Nad nimi je zalamované kladí, na jehož spodní straně jsou kazety s květy uprostřed. Na zalomené části vlysu nad sloupy jsou váza, ve vlysu mezi nimi je nápisová deska v rozvilinové ornamentice, do níž je nalevo zakomponována groteskní akantová žena (Néreovna) a napravo akantový muž (Tritón). Nad kladím je archivolta s rozvilinou se zakomponovanými čtyřmi putti v tunikách, uprostřed je kolčí štít za pernštejnským znakem, na helmu býčí hlava. Na obou stranách archivolty jsou putti s rolverkobvými štíty, nalevo se znakem Pernštejnů. Podle nápisu je portál z roku 1529 a na nynější místo byl osazen roku 1541., Hrubý 2003#, 131-140., and Portál má analogie především v portálu v Chomutově (1530). Edikulové portály s archivoltou jsou typické pro Toskánsko. Baňkovité sloupy odvozené z antického uměleckého řemesla byly populární v severní Itálii po celé 15.-16. století (Lombardie, zejména Como a Lugano), po roce 1500 se dostávají na sever od Alp a v českých zemích se prosadily ve dvacátých letech 16. století. Válcové sokly s plastickým dekorem oddělené od sloupu římsou jsou benátským motivem, pro tuto oblast je rovněž typická profilace archivolty a žlábkování říms.