Římská karneolová gema s motivem okřídleného malého chlapce stojícího čelem proti kohoutovi., Frel 1966#, 263n., Chadraba 1984#, 42., and Archeologický nález z Modré u Velehradu (Uherské Hradiště), hrob č.3. Doklad importu antických gem na území Velké Moravy. Římská karneolová gema s rytým motivem Eróta byla nalezena na Velkomoravském sídlišti osídleném v 9. století. Antickými gemami se tehdy zdobily nákončí a závěsky. Umělecká hodnota však byla patrně ceněna méně než hodnota karneolu, někdy byly nalezeny gemy osazené hladkou stranou na líc, takže obrazy bohů byly pozorovateli zakryty. Badatelé se domnívají, že příčinou byla víra, že síla obrazu na talismanu bude silnější - bude-li o něm vědět pouze majitel; nebo spíše měl být skryt církevnímu dohledu, protože se jednalo o pohanský motiv.
Dům měšťana Matěje Mydláře z let 1573 - 1577, třípatrový s loggií. Na jižním průčelí připojena polygonální věž s věžičkou, tzv. hvězdárnou, kterou dal zbudovat syn stavebníka, Daniel Mydlář. V průčelí do ulice reliéfní výzdoba. Na parapetu prvního patra a na podnožích sloupů - reliéfní medailony s ženskými figurami v dobovém oděvu představujících alegorie a ctnosti. Zleva doprava: sedící žena s palmovou ratolestí a holubicí (?) (Mír) a klečící žena (Víra); žena s přilbou a bubnem (Válka) a žena s mečem a vahami (Spravedlnost); žena se třemi dětmi (Láska) a žena se zrcadlem a hadem (Obezřetnost, Moudrost); žena s pelikánem (Charitas) a žena se sloupem (Síla), žena s korunou a žezlem (Moc)., Muchka 1990#, 290., and Alegorie ctností.
Ve čtvrté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v obdélném štukovém rámu figurální scéna v krajině. Vlevo oblaka s několika figurami, uprostřed v krajině sedící mladík v klobouku, se psem, Paris, za ním stojí Merkur (kaduceus, čapka). Paris podává jablko Venuši, která před ním stojí s Amorem a Minervou, nad nimi se vznáší putto, který Venuši věnčí. Vpravo sedí Juno. and Poche 1977#, s. 318-319.
Olej na plátně (61 x 60 cm): Venuše (ve vlasech šperky), Amor ji objímá., Togner 1999#, 319-320, č. 322., and V kroměřížské sbírce od pozdního 18. století. Jedná se o kopii ztraceného obrazu, za jehož autora je považován Bartolomeus Spranger, ale uvedené analogie nejsou nijak přesvědčivé (správné citace: Da Costa Kaufmann 1985, s. 252 č. 20.10 a s. 271 č. 20/68).
Bronzový odlitek (v. 12 cm, š. 9, 6 cm). Bronzový reliéf s vyobrazením Amora sedícího na lvu, v pravé ruce drží šíp., Chlíbec 2006#, 198-199, č. 94, obr. s. 199., and Dílo pochází ze sbírky Emila Filly. Renesanční autor mohl být formálně inspirován antickými mozaikami a gemami se stejnou ikonografií. V renesančním umění je výjev interpretován jako vítězství všemocné lásky. Zobrazení bylo součástí dobových emblematických příruček, kde Amor s lukem a šípem drží lva na uzdě (e. g. Daniël Heinsius, Emblemata amatoria, Amsterdam 1601 a 1607/8).
Volutová konzola (pietra serena, v. 70 cm), s Amorem jedoucím na delfínu, pravou rukou drží lodní plachtu., Chlíbec 2006#, 218-219, č. 104, obr. s. 219., and Konzola pochází z Lichtenštejnských sbírek, původně byla patrně součástí ostění krbu. (srov. fragment v Museo Stefano Bardini, Florecie). Takto byly v renesanci zobrazovány také nymfy jedoucí na delfínovi.
Postava Kentaura, s rukama za zády, otáčí hlavu ke Kupidovi, ten sedí na jeho hřbetě a v pravé ruce drží hada., Rajna 1989, č., and Socha byla vytvořena podle antické sochy Kentaura s Kupidem (Paris, Louvre, mramor, 1.47m, římská kpoie z hadriánské epochy podle řeckého originálu ze 4. stol. př. Kr.). Socha byla nalezena v 17. století v Římě, bronzová kopie ve vstupní hale Památkového úřadu v Budapešti byla údajně původně umístěna v některé šlechtické zahradě, pochází patrně z 18. století.
Olej na plechu (38 x 47 cm). Figurální scéna v krajině, na býka nasedá Európa, před ním Amor, kolem ní družky a putti s věnci- Únos Európy., Jirka 1982#, and Kopie podle originálu obrazu P. Veronese, z roku 1570 Únos Európy. Patrně podle rytiny, která vznikla kolem roku 1749 podle tohoto výjevu (mladší verze námětu znovu roku 1578) od stejného autora (Valentin Lefebre, Le opere scelte dipinte da Tiziano Vecellio di Cadore, e da Paolo Cagliari di Verona, Venice, 1749; druhá edice: Raccolta Di Opere Scelte Dipinte da Tiziano Vecellio, Antonio Regillo detto il Pordenone, Giacomo Robusti detto il Tintoretto, Paolo Calliari Veronese, Dario Varotari detto il Padoanino, Li Bassani, Giacomo Palma, Giuseppe Salviati, e varj altri celebri Maestri della Scola Veneziana, che fiorirono ne' tempi posteriori. Disegnate, ed Incise in parte Da Valentino Le Febre Di Bruxelles, ed in parte Da Silvestro Manaigo, e da Andrea Zucchi Veneti, Teodoro Viero, Venice 1776). Starší verze výjevu byla dlouho považována za redukovanou verzi obrazu z Dóžecího paláce v Benátkách (N. Penny, 'National Gallery Catalogues. The Sixteenth Century Italian Paintings. Volume II. Venice 1550-1600', London 2008, 430-441).