V nádvoří průmyslového komplexu tiskáren monumentální plastika Athény v helmici. and Plastika je umístěna v komplexu tiskáren (Athenaeum), takže je narážkou na jméno firmy a odkazuje na Athénu, patronku věd a umění.
Kabinet , dřevo, řezba (v. 127, š. 117, hl. 35 cm). Na vnitřních dveřích vpravo: Paridův soud., Mžyková 1994#, 111-112, č. k. 80., and Tento kus pochází, podle záznamu nalezeném v kabinet po odkrytí zadní stěny, z Plzně - patrně z císařského (habsburského) domu na náměstí vedle radnice. Dům ve městě využíval císař Rudolf II. při svých cestách.
Stojící žena, drží kopí, u nohou meč, proti ní stojí mužská postava s nohou nakročenou na podstavci, zavazuje si sandál (?)., Benda 1989, 17, and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Figury na antické římské gemě představují Minervu ve zbroji a patrně boha Merkura.
Červený karneol s postavou stojící ženy (Minerva), na hlavě přilba, v ruce kopí, levicí se opírá o štít., Benda 1989#, 17., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Ženská postava vyřezaná na gemě z raného římského císařství představuje bohyni Minervu.
Zlatý statér s oboustranným reliéfem, z hromadného archeologického nálezu v Čechách, z lokality Nechanice u Hradce Králové. Revers s hlavou bohyně Athény s korintskou helmou zdobenou hadem, hledí vpravo. Avers s obrazem okřídlené bohyně Níké, hledí vlevo, v pravé ruce drží věnec, v levé stylis (námořní standarta), před bohyní na zemi trojzubec, za levým křídlem nápis (zkomolen)., Chadraba 1984#, sv. I/1, 24., Troxell 1997#, 75., and Jeden z prvních příkladů mincí na území Čech. Keltové usídlení na Moravě a v Čechách převzali makedonskou měnovou soustavu (zlatý statér, 7,8 g), a to včetně výtvarného zpracování. Nalezená litá keltská mince napodobuje makedonské ražby Alexandra Velikého (z mincovny Amphipolis, dané do oběhu v letech 327 -325 př. Kr.), a to včetně nápisu, i když zkomoleného. Motivy originální mince jsou raženy ve vysokém reliéfu, před bohyní Níké je na zemi trojzubec, za jejím křídlem je Alexandrovo jméno. To je u mince z Nechanic, vyrobené patrně v Čechách na přelomu 2. - 1. století př. Kr., zkomoleno.