Portál se sloupovou edikulou, korintské sloupy jsou baňaté, dolní část tvoří koule a válcová část s kanelami. Na dříku sloupu je bohatá výzdoba tvořená volně visícími vegetabilními motivy a vojenskými trofejemi. Na zalamovaném kladí bohatá reliéfní výzdoba, nad kladím bohatě profilovaná římsa. Pozadí edikuly tvoří dva vodorovné ornamentální pásy vně sloup s kandelábrovou ornamentikou a ornamentální pás v nadpraží, uprostřed s destičkou s nápisem 1564. Střední část je konvexně prohnutá, na zešikmených stranách rozety spojené stuhou, archivolta portálu s profilovaným ostěním, na vrcholu voluta s listem, v podhledu kazety s rozetami. Na portále je datum 1564, které se však vztahuje na dvouramenné schodiště s lodžií. Portál vznikl v souvislosti s přestavbou radnice v roce 1526., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 110, obr. s. 196., and Patrně dílo italského kameník z Lombardie. Analogie: Prostějov, portál staré radnoce; Vídeň, portál kostela sv. Salvátora (1520-1530); Pardubice, portál zámku; Doubravník, portál kostela
Edikulový pravoúhlý portál tvořený pilastry na soklech s kompozitní hlavicí se lví hlavou na abaku. Sokly i dříky sloupů jsou zdobeny kandelábrovým motivem. Pilastry nesou zalamované kladí, ve vlysu jsou po stranách hlavy obrácené k sobě, nalevo vousatý muž s baretem na hlavě, patrně Vilém z Pernštejna; napravo Diana, charakterizovaná pohledem vzhůru, srpkem nad čele, vavřínovým věncem a pláštěm sepnutým na rameni. Ve vlysu je pernštejnský znak nesený dvěma putti uprostřed rozvilinového ornamentu s delfíny., Hrubý 2003#, 140-141., and Diana na levé straně vlysu mohla definovat postavu na druhé straně jako Apollóna. Jestliže muž s baretem v soudobém oděvu opravdu zobrazoval Vojtěcha z Pernštejna, mohl zde být zobrazen jako druhý Apollón, ochránce múz.