Původně židovský "Karmel košer penzion", stavebníka Friedmanna Józsefa. Na fasádě směřující ho hlavní třídy je nad okny 1. patra reliéfní vlys běžící po celé šířce fasády převážně se sedícími a ležícími figurami různých, převážně vodních bytostí, božstev a putti (Neptun a Amfitríté, říční božstva, okřídlený mladík s důtkami a trubkou, tritóni, putti). and Antické výjevy skupinového reje byly spojovány s mořskými a říčními božstvy (mořský a říční thiasos), nebo s Dionýsem. Tato vyobrazení byla typická pro výzdobu sarkofágů; ikonografii převzalo renesanční sochařství a také je časté na novorenesančních fasádách obytných domů jako symbolické vyjádření bohatství a hojnosti.
Měšťanský dům s gotickým jádrem (doložen 1592). Dnešní podoba z přelomu 18. a 19. století, kdy byl v majetku rodiny Rozvadovy (v letech 1787-1889). Fasáda empírová s figurální výzdobou. Na levém nároží sv. Florián, dále obdélné reliéfy s figurami: puti s květinami a ovocem - žena s žezlem a holubicí pijící z misky - puto a satyr s různými atributy (fascis, kaduceus, kotva, loď) - muž s trojzubcem a nádobou na vodu - puti s hrozny vína a ohýnkem v nádobě. Nad portálem svitek, písmena JK a holubice s ratolestí., Poche 1977#, s. 539-540., and Reliéfy střídavě zobrazují alegorie ročních dob a antická božstva. Zleva jaro a léto, Venuše, satyr a puto s atributy, Neptun, podzim a zima. Nad reliéfy v nadokenních obloucích hlavy antických imperátorů.
Zlatý statér s oboustranným reliéfem, z hromadného archeologického nálezu v Čechách, z lokality Nechanice u Hradce Králové. Revers s hlavou bohyně Athény s korintskou helmou zdobenou hadem, hledí vpravo. Avers s obrazem okřídlené bohyně Níké, hledí vlevo, v pravé ruce drží věnec, v levé stylis (námořní standarta), před bohyní na zemi trojzubec, za levým křídlem nápis (zkomolen)., Chadraba 1984#, sv. I/1, 24., Troxell 1997#, 75., and Jeden z prvních příkladů mincí na území Čech. Keltové usídlení na Moravě a v Čechách převzali makedonskou měnovou soustavu (zlatý statér, 7,8 g), a to včetně výtvarného zpracování. Nalezená litá keltská mince napodobuje makedonské ražby Alexandra Velikého (z mincovny Amphipolis, dané do oběhu v letech 327 -325 př. Kr.), a to včetně nápisu, i když zkomoleného. Motivy originální mince jsou raženy ve vysokém reliéfu, před bohyní Níké je na zemi trojzubec, za jejím křídlem je Alexandrovo jméno. To je u mince z Nechanic, vyrobené patrně v Čechách na přelomu 2. - 1. století př. Kr., zkomoleno.