Z původního goticko-renesančního zámku zachována východní a severní fasáda. Na severní fasádě třídílné okno v edikule, kterou tvoří štíhlé kanelované sloupky, které však nic nenesou, pod patkami znaky krajířské a šelmberské (před 1508). Na severní fasádě arkýř se znaky a podpěráky. and Poche 1977#, 115-117.
Zámek má pouze dvě dvoupatrová křídla, západní vzniklo ve čtyřicátých letech 16. století. V patře jsou na krakorcích arkády s toskánskými sloupy s baňatým dříkem, sloupy spočívají na průběžném parapetu, pod nimi jsou hranolové pilířky, které jsou také uprostřed arkád. Po polovině století bylo přistavěno jižní křídlo. and Chamonikola 1999#, č. 32, obr. s. 154.
Zámek budován v 16. - 17. stol. V ose jižního průčelí brána s kruhovým záklenkem a bosovaným ostěním. Na nádvoří v jihozápadním rohu portál z první poloviny 16. století s profilovaným ostěním a tordovanými patkami. and Poche 1877#, s. 343.
Schodiště do patra jižního křídla ústí na západní straně jižní lodžie, nad schodištěm je tribuna, z níž bylo možné pozorovat příchozí. Tato tribuna má bohatě profilované zábradlí. and Pletencový ornament na zábradlí v jihozápadním rohu lodžie mohl být inspirován místním románským sochařstvím, protože je to ornament pro tuto epochu typický. Lze jej srovnat například s hlavicí z doby okolo roku 1200 v nedalekém Potvorově.
Nádvorní průčelí tvoří dvoupatrová lodžie. V prvním patře půlkruhové arkády spočívají na pilířích, před něž jsou představeny mohutné toskánské polosloupy, které mají s pilíři společné hlavice. Pilíře ve druhém patře jsou pojaty stejně, ale arkáda je dvojitá, se středovým toskánským sloupem s baňatým dříkem. and Fiala 1981-1988#, 3, s. 304-305.
Centrální kruhová stavba, rotunda, se dvěma protilehlými apsidami (dl. 15m, š. 7, 30 m). V troskách kostela nalezeny i fragmenty fresek, snad figurálních., Vlastivěda 1963#, I/1, 108-109., and V šedesátých letech 20. století v této lokalitě odkryty pozůstatky knížecího paláce z 9. století a dvanáct velkomoravských předrománských kostelů z 8. a 9. století. Rotunda se dvěma apsidami byla postavena na základě násobků římských stop. Podobných staveb (pouze základy) bylo na Moravě z doby velkomoravské kultury objeveno větší množství. Rotunda může být inspirována Byzancí, ale i tradicí bývalých římských provincií v Podunají. Tento typ stavby zdomácněl později i v Čechách.
Z letohrádku v královské oboře nedaleko sídelního města jsou dochovány pouze základy a fragmenty článkoví. Jednalo se o podélnou dvoupatrovou stavbu s arkádami obíhajícími okolo všech stran, nad arkádami byla terasa. Arkády byly podepírané toskánskými sloupy, mezi nimiž bylo zábradlí s kuželkovou balustrádou. Reprezentační charakter stavby dokazují znaky uherského království umístěné na pilířcích zábradlí. Stavba je současná s obdobně koncipovaným letohrádkem Vladislava II. v královské oboře ve Stromovce a obě tyto stavby mohly být jedním ze vzorů pro letohrádek Ferdinanda I. v Královské zahradě na Pražském hradě., Feld 2002#, 311-312., and Jedna z první vil ve střední Evropě.
Trojlodní bazilika s krátkou hlavní lodí o třech polích (hlavní apsida nedochovaná), úzké boční lodi bez příčné lodi s tříapsidovým závěrem (ukončeny apsidami podkovovitého tvaru, středí je výrazně delší). Na východě i západě vyvýšený chór s kryptou., Cibulka1936#., Bažant 2003#, 21-24., and Archaické rysy stavby bez příčné lodi s úzkými loděmi bočními odpovídají západoevropským trojlodním bazilikám kolem roku 1000. Absence vertikálního i horizontálního členění stěn připravených pro malbu nebo mozaikovou výzdobu, typický rys raně křesťanských staveb, se v Římě objevuje znovu ve 12. století, v rámci renesance raně křesťanských bazilik. V západní Evropě se v době otónské renesance objevuje v Sasku, odkud byl také (podle Cibulky) odvozen typ baziliky v Praze.