Stříbrné mince typu Biatec. Na lícu jezdec na konci s ratolestí v ruce, nápis BIAT, na rubu dvě hlavy z profilu, nápis BIA., Vlastivěda 1963, I/1, 72-73, and Koncentrace ražeb nejmladších keltských mincí na jihozápadním Slovensku jdou dokladem římských vlivů v keltských opidech. Na ražbách jsou vyražena jména BIATEC a NONNOS, což jsou zřejmě jména knížat.
Bronzová soška (31 cm): Venuše (náramek) si vyhrnula oděv a dívá se na zadní část svého těla., Prag um 1600#, I, č. 74., and Na základě pasáže z Athénaiovy Hostiny mudrců (Deipnosofistai, 12.554 c-e) byla antická socha ženy dívající se na zadní část svého těla v 18. a 19. století považována za kultovní sochu ze syrákúského chrámu Venuše Kallipygos (cf. Saeflund 1963). Socha byla nalezena někdy před rokem 1593 v Římě. V letech 1594-1763 byla v římském Palazzo Farnese, od roku 1792 je v Neapoli (Museo archeologico), srov. http://census.bbaw.de/easydb/censusID=159516 (23 February 2010). Rytinu podle této sochy vydal v roce 1594 Giovanni Battista De'Cavalieri, v 16. století vznikly dvě sochařské kopie, bronzové soška italského sochaře 16. století, která se věrně drží originálu, je ve Frankfurtu nad Mohanem (Liebieghaus inv. n. 1318) V Oxfordu (Ashmolean Museum) je volnější verze, která se na první pohled od originálu liší kratší tunikou, kterou vytvořil Hans Mont nebo Hubert Gerhard (Penny 1993, č. 351). Existence této verze v pražských sbírkách Rudolfa II. není prokázána, ale je velmi pravděpodobná. Podle této verze Venuše Kallipygos, která ještě zvýšila erotický chatrakter výjevu, vznikla soška neznámého sochaře chovaná v Braunschweigu.
Zámek má pouze dvě dvoupatrová křídla, západní vzniklo ve čtyřicátých letech 16. století. V patře jsou na krakorcích arkády s toskánskými sloupy s baňatým dříkem, sloupy spočívají na průběžném parapetu, pod nimi jsou hranolové pilířky, které jsou také uprostřed arkád. Po polovině století bylo přistavěno jižní křídlo. and Chamonikola 1999#, č. 32, obr. s. 154.
Náušnice z mohylového kostrového hrobu, zdobené zlatou granulací., Lutovský 2001#, 361., and Náušnice velkomoravského typu inspirované byzantskými šperky.
Zlaté náušnice zdobené filigránem., Vlastivěda 1963#, I/1, 117., Academia 1984#, 43, obr. 12., and Šperky jsou výrazně ovlivněny řeckou tradicí, jak technologií výroby, tak stylem a tvarem. Vznikly patrně podle východořeckých předloh, které se na Moravu dostaly patrně z byzantského Černomoří, nebo z pontických dílen