StrojopisZákrejs Vladimír 31. 7. 1880 Praha, † 18. 7. 1948 Hradec KrálovéSyn literárního kritika a spisovatele Františka Zákrejse.Po vystudování techniky působil jako architekt a urbanista.Vedle svého povolání věnoval se zejména v letech 1913-25 velmi intenzivně loutkovému divadlu. Původně se zajímal o tradiční lidové loutkáře, zejména o jihočeskou loutkářku Arnoštku Kopeckou, vnučku Matěje Kopeckého. V této souvislosti se jako jeden z prvních u nás zamýšlel nad otázkou specifiky loutkového divadla. Došel k závěru, že lidoví loutkáři instinktivně vycházeli ze zákonitostí loutkové scény, což se odrazilo především v jejich loutkoherectví. Nicméně pochopil, že rodící se moderní loutkářství si musí vytvořit svůj vlastní repertoár a jemu odpovídající nové inscenační metody. Proto také podporoval tendence vedoucí k reformě jeviště lidových loutkářů a prosazení moderní scénografie. Sám se pokusil ověřit si možnosti loutkového divadla inscenováním Sofoklovy Elektry (1916) a Shakespearova Hamleta a Mackbeta (obě 1917). K provedení těchto her užil u nás poprvé oproštěnou, architektonicky řešenou scénu (v roce 1918 připravoval inscenaci Plautových Dvojčat, jejichž premiéře zabránily převratové události). Tyto inscenace měly především demonstrativní význam, podněcovaly další loutkáře k hledání nových dramaturgických možností loutkového divadla. Vyvrcholením jeho snah byla jeho úprava a režie Shakespearova Večera tříkrálového v pražské Říši loutek (1925) za výtvarné spolupráce Vojtěcha a Anny Suchardových. Napsal několik loutkových her (mj. Čím bys chtěl být, 1926, Rytíři z Oškrobrhu, 1926). Pro rozvoj českého loutkářství však měli mnohem větší význam jeho podněty dramaturgické a inscenační.