Portál je trojdílný. Vnější edikula s korintskými kanelovanými tříčtvrtečními sloupy bez píšťal, hlavice tvoří v mělké voluty s rozetami, na obou stranách jsou diagonálně umístěny listy. Stejné hlavice jsou v Ludvíkově křídle a na oknech Vladislavského sálu. Sloupy nesou architráv s patrně až v 19. století přidaným tympanonem. Sloupy spočívají na hranolových trnožích. Vnitřní prostor se v hloubce zdi zužuje a podhled je opatřen kazetováním.Toto řešení nemá obdobu v italské architektuře, ale často se s ním setkáváme na reliéfech. Vnitřní edikula je zmenšenou verzí vnější až na to, že nad vlysem je nasazena archivolta s kopií reliéfu sv. Jiří v boji s drakem. Ve cviklech nad archivoltou jsou akantové trojúhelníky. Vnitřní edikula rámuje pravoúhlé ostění vlastního vchodu do kostela., Homolka 1985#, s. 120-123 (datováno kolem 1500), s. 191 (datováno po 1509)., and Antikizující portál sv. Jiří měl starobylou basiliku propojit s Vladislavovým palácem.
Krčálová 1989, s. 6: Ried zkombinoval celou tektonickou klasicizující soustavu z vylamovaných říms, kladí a z pilastrů, rámující velká třídílná obdélná okna, renesanční soustava v Záalpí tehdy neobyčejně pokročilá (rekonstrukce viz. Mencl 1978, 107), Renaisance Art#, obr. 7., and Krčálová 1989#, s. 6.