The International Oral History Association in collaboration with the University of Guadalajara and the Mexican Oral History Association sponsored a conference 23 to 27 September 2008 on the topic Oral History - a dialogue with our times. The academic program has accepted more than 650 submissions from oral history specialists from five continents. Among the topics are those that reflect upon the memories of violence and war, memory and politics, gender and so on. and Pavel Mücke.
Článek se zaměřuje na popis základních charakteristik české náboženské scény a ukazuje, že tradiční pohled na českou společnost jako vysoce sekularizovanou plně nevystihuje vztah české populace k náboženství. V první části článku pracujeme s tradičními měřítky religiozity, jakými jsou náboženské vyznání a návštěvnost bohoslužeb. Vycházíme z dat ze Sčítání lidu a ISSP 2008 a ukazujeme, že zatímco návštěvnost bohoslužeb je v české společnosti dlouhodobě stabilní, podíly vyznávajícího obyvatelstva klesají. Pokles však zasahuje především velké církve s masovým členstvím, zatímco menší denominace se těší dynamickému růstu. V druhé části textu se zabýváme obsahy náboženské víry tak, jak je zachycuje ISSP 2008. Ukazujeme, že většina respondentů sice nevěří v Boha, ale víra v magii (např. horoskopy, léčitele) je v české společnosti vysoce rozšířená. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že víra v magii je typická především pro východoevropské země., The article focuses on the description of the Czech religiosity. It shows that Czech society is not as secularized as it is often argued. First part of the article analyzes the traditional measures of religiosity: church affiliation and church attendance. Using data from the Census and ISSP 2008, we show that the level of church attendance is relatively stable in the Czech society but the self-declared church affiliation is decreasing. However, the decrease affects mainly large churches with mass membership while smaller denominations enjoy dynamic growth. The second part of the article focuses on the religious beliefs in the ISSP 2008 survey. We show that the majority of the respondents did not believe in God but the belief in magic is very common in the Czech society. International comparison illustrates that the magic is typical for East European countries., and Dana Hamplová.
V letošním roce hostila Česká republika hned dvě významné akce zaměřené na výzkum a aplikaci v oblasti nanovědy a nanotechnologií. Ve dnech 2. až 5. června 2009 se v Kongresovém centru Praha konala v rámci českého předsednictví v Radě EU mezinárodní konference EuroNanoForum 2009 a mezinárodní fórum o nanotechnologiích. Možnost seznámit se s výsledky výzkumu a vývoje nanomateriálů v ČR a zahraničí i s konkrétními aplikacemi měli i účastníci I. ročníku konference NANOCON´09, pořádané v Rožnově pod Radhoštěm ve dnech 20.-22. 10. 2009., Andrea Cejnarová., and Článek zahrnuje informace ke dvěma konferencím: EuroNanoForum 2009 (v Praze) a Nanocon´09 (v Rožnově pod Radhoštěm)
Myšlenka založit společnou Evropskou observatoř vznikla patrně na jaře roku 1953 během pobytu amerického astronoma německého původu Waltera Baadeho na observatoři v Leidenu, kde pobýval na základě pozvání Jana H. Oorta (Blaauw, 1991). Rozhovory Baadeho s Oortem vyústily dne 21. června 1953, den před konferencí o galaktické astronomii poblíž Groningenu, v širší diskusi. Té se zúčastnili W. Baade, A. Blaauw, P. Bourgeois, A.-L. Danjon, O. Heckmann, B. Lindblad, J. H. Oort a P. Oosterhoff. Také byl přítomen tehdejší ředitel Holandského národního vědeckého fondu a předseda výboru evropské organizace pro atomový výzkum CERN J. H. Bannier. Tato schůzka, která byla velmi ovlivněna názory W. Baadeho, vedla k založení Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 1962., Jan Palouš., and Obsahuje bibliografii
The article examines the theoretical development of Czech sociology of religion during the period of communist rule, which widely affected the social sciences in general and research on religion in particular. The author divides the period into three different stages. First, from the very end of the 1940s to the beginning of the 1960s sociology as a whole was abolished as a 'bourgeois pseudo-science', and any discourse on religion was possible only in purely negativistic, anti-religious terms. However, some scholars (most notably A. Kolman, E. Kadlecová and I. Sviták) established less ideological attitudes and called for deeper sociological analyses of religion at the end of the 1950s and the start of the 1960s. Their 'revisionism' eventually won out in the 1960s, in the second stage, when Czech sociology of religion achieved international acceptance and Kadlecová became (for a short time) the author of the state's new religious policy. Although these scholars (V. Gardavský and M. Machovec) accepted a wider definition of religiosity and debated with Christian scholars, they remained Marxists. They were convinced religion is doomed to extinction. The last stage began after the violent termination of the Prague Spring in 1968 and lasted throughout the era of the so-called normalisation in the 1970-80s. Progressive scholars were removed from their posts. The official sociology of religion changed its name to 'scientific atheism', but the outcomes of its work were far from any standard of excellence, both in the theoretical and empirical fields. Research from the era of official neo-Stalinism was very poor in quality, but during that time very important unofficial scientific contributions did emerge, written by banned sociologists (E. Kadlecová, J. Šiklová), social theologians (B. Komárková), and Czechs in exile. Unfortunately, since 1989 the reception of these works has been narrow. With the abolition of official Marxist scientific atheism there is an opportunity for the spread of truly modern sociological approaches to religion - if only there were enough students.