Studie si klade za cíl analyzovat vztahy mezi sociálně-psychologickými faktory a stavem zdraví se zaměřením zejména na onemocnění rakovinou prsu. Soustřeďuje se na mapování vztahu sociálně-psychologických faktorů a fyzického a psychického zdraví jedince. Shrnuje významné zahraniční a české výzkumy od počátku 90. let do současnosti. Ojediněle jsou citovány významné zahraniční studie z 80. let. V mnoha studiích zjištěný pozitivní účinek sociální opory na zdraví je obvykle vysvětlován „nárazníkovým“ modelem nebo modelem přímého účinku. Dále jsou podrobněji analyzovány výzkumy zabývající se vlivem sociální opory u žen s rakovinou prsu. V případě rakoviny prsu dosavadní studie poměrně systematicky dokumentují pozitivní vztah mezi sociální oporou a průběhem nemoci či pravděpodobností přežití. Včasná psychosociální léčba může snížit pravděpodobnost recidivy onemocnění. V českém prostředí nejsou dosud nicméně zkoumaná témata propracovaná tak, jak je tomu v západoevropském či anglosaském světě, také zde neexistuje ucelená koncepce věnující se komplexnímu výzkumu zdraví a nemoci a sociálních faktorů., The study aims to analyze the relationship between socio-psychological factors and state of health, with a particular focus on breast cancer. The first part of the study focuses on mapping the relationship of socio-psychological factors and physical and mental health of an individual. The study summarizes the major foreign and Czech studies since the early nineties to the present. The positive effect of social support, which was observed in many studies, is usually explained by a “buffer model” or by “models of direct effect”. In the second part of the study, surveys on the impact of social support among women with breast cancer are analyzed. Previous studies document the positive relationship between social support and breast cancer progression or survival probabilities. Early psychosocial treatment can reduce the likelihood of illness recurrence. However, in the Czech Republic the research topics are not yet explored and elaborated sufficiently, as in the case of Western Europe or English-speaking world. There is also no existing coherent concept dealing with the comprehensive, Kristina Březinová, Dana Hamplová, Jitka Buriánková., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek seznamuje čtenáře s tématem sociální opory a shrnuje uskutečněné výzkumy v této oblasti v České republice a na Slovensku. Dále poukazuje na mimořádně širokou paletu možností další vědecké činnosti tím, že stručně uvádí do problematiky nadaných, dvakrát výjimečných a školsky podvýkonných dětí. To vše s přehledem literatury, která by měla zájemce o dané jevy dovést k hlubšímu poznání. and The paper acquaints the reader with the subject of social support and summarizes research in this field in the Czech Republic and Slovakia. Introducing the issues of gifted, twice-exceptional and underachieved children, the paper also points at the broad range of research possibilities in future. There is also a list of literature related to given phenomena.
Tato výzkumná studie se zabývá kolegiální podporou coby druhem sociální opory u bezpečnostního sboru. Kolegiální podporou se rozumí poskytování psychické podpory policistům a zaměstnancům, kteří jsou v komplikované, psychicky náročné životní situaci. Spočívá v nabídce rozhovoru, sdílení pocitů a problémů, konkrétní pomoci či informacích, eventuálně zprostředkování psychologické pomoci. Jejím cílem je předcházet rozvoji psychických obtíží policistů a zaměstnanců a rozšířit možnost psychické podpory. Výzkumná studie shrnuje základní zdroje stresu, se kterými se policisté potýkají a zároveň i stručně představí specifika policejní kultury, která u kolegiální podpory hraje důležitou roli. Následně je představena i česká praxe. Výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti poskytovateli kolegiální podpory ve Středočeském kraji, který jako první zavedl kolegiální podporu do systému psychologické péče o policisty. Analýza rozhovorů přinesla odpovědi na výzkumné otázky týkající se motivace policistů zapojit se do systému kolegiální podpory, vnímaní pozice kolegiální podpory v rámci policejní kultury a dovedností získaných v průběhu vstupního školení. Vedle témat výzkumných otázek se objevila i další důležitá témata jako je mlčenlivost, limity kolegiální podpory, její propagace, osobnost poskytovatele apod. Výsledky poukazují na místa v systému kolegiální podpory, jejichž propracování a prohloubení může přispět k úspěšnému vybudování komplexního systému kolegiální podpory u Policie ČR. and Research paper the Peer Support System by the Police of the Czech Republic deals with peer support as a kind of social support for the safety forces. Peer support means providing psychological support to policemen and employees who are in a complicated, psychologically challenging life situation. It consists of offering an interview, sharing feelings and problems, any specific help or information, or possibly providing psychological help. Its goal is to prevent the development of psychological difficulties for police officers and employees and to extend possibilities of psychological support. The research paper summarizes the basic sources of stress the cops face, and at the same time briefly introduces the specifics of the police culture that plays an important role in peer support. Further the Czech practice is described. The research was conducted through semi-structured interviews with nine peer support providers in the Central Bohemian Region, where the system of peer support was first introduced as a new way of psychological care for police officers. The analysis of interviews brought responses to research issues related to motivation of police officers to engage in the Peer Support System, perception of the position of the peer support within the police culture and skills acquired during initial training. Besides the topics of research questions, other important topics appeared such as confidentiality, limits of peer support, promotion, personality of the provider, etc. The results point to areas in the Peer Support System, whose elaboration and deepening can contribute to the successful establishment of a comprehensive system of the Peer Support System by the Police of the Czech Republic.
Výzkumné šetření má tři hlavní cíle, které se zaměřují na hledání souvislostí mezi vybranými copingovými strategiemi a partnerskou spokojeností. Na základě prostudovaných zdrojů bylo stanoveno 10 výzkumných hypotéz. Výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů (30 párů). Jednalo se o onkologické pacienty a jejich intimní partnery. Data byla získávána prostřednictvím vytvořeného dotazníku. První část byla zaměřena na zjišťování vybraných sociodemografických údajů. Další část byla tvořena položkami z metody WOC-CA (Dunkel-Schetter et al., 1992) určenými k měření copingových strategií. Třetí část tvořily položky z metody DAS (Spanier, 1976) pro měření partnerské spokojenosti. Na základě statistické analýzy se nepodařilo potvrdit stanovené předpoklady. and The research has three main objectives which focuse on finding links between chosen coping strategies and relationship satisfaction. Ten hypotheses were determined on the basis of literary sources. The research sample consisted of 60 respondents (30 pairs). It included the oncological patients and their intimate partners. The data were collected by using questionnaires. The first part focused on the detection of the socio-demographic data. The second part was made up of items from the method WOC-CA (Dunkel-Schetter et al., 1992) designed to measure coping strategies. The third section included items of method DAS (Spanier, 1976) for measuring relationship satisfaction. The statistical analysis was not able to confirm the research assumptions.