Search

Start Over Subject 94(437) Subject history Harvested from CDK Harvested from CDK Data provider Academy of Sciences Library/Knihovna Akademie věd ČR Date Unknown

3. ''Minulost je bitevním polem současníků'': konference k osmdesátinám Viléma Prečana

Creator:
Jiří Hoppe
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Prečan, Vilém, 1933-, historici, jubilejní oslavy, konference, dějiny, jubilee celebration, conference, history, 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., byl hlavním pořadatelem konference „Minulost je bitevním polem současníků“, která se konala ve dnech 24. a 25. ledna 2013 u příležitosti osmdesátých narozenín historika Viléma Prečana, prvního ředitele ústavu a současného předsedy správní rady Československého dokumentačního střediska. Pracovní program konference se odbýval v pražském Černínském paláci, společenský večer v Muzeu hudby mělo v režii Národní muzeum. Autor přibližuje všechny referáty přednesené v pěti konferenčních blocích a závěrem nechává zaznít v delší citaci slova, v nichž se nad některými příspěvky a tématy konference zamyslel Vilém Prečan., Organized chiefly by the Institute of Contemporary History, Prague, a conference, ‘The Past is the Battlefield of the Our Contemporaries’, was held in the Czernin Palais, Prague, on 24 and 25 January 2013, to mark the eightieth birthday of the historian Vilém Prečan, the first director of the Institute and the current Chairman of the Board of the Czechoslovak Documentation Centre. The conference was accompanied by an evening of music and a buffet dinner at the Museum of Music, organized by the National Museum, Prague. The author reports here on all the papers given in the five conference blocks, and concludes with a long quotation of Vilém Prečan’s views on some of the papers and topics presented at the conference., and Jiří Hoppe.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Každodennost jako předmět a koncept dějepisného poznání

Creator:
Petr Sedlák
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
každodenní život, historiografie, Československo, daily life, history, Czechoslovakia, 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
a1_Autor se v tomto pojednání snaží poskytnout přehled různých přístupů ke studiu každodennosti v historii a dalších sociálních vědách a poté nastiňuje vlastní pokus o konceptualizaci každodennosti. Úvodem konstatuje, že historici a jejich kolegové z příbuzných oborů, kteří ve svých výkladech s každodenností pracují, ji většinou nedefinují jako nějaký teoretický koncept nebo metodologický návod a vycházejí z určitého intuitivního předporozumění, z čehož plyne významová nejasnost a konfuznost. Obecně se přitom přijímá, že každodennost je v opozici vůči takzvaným velkým nebo politickým dějinám. V popularizačních textech se pak obvykle omezuje na popis historických kuriozit a anekdot, přijde-li řeč na bydlení, stravování nebo zvyky. Soustavnější zájem o každodennost shledává autor u některých dějepisců na konci 19. století v souvislosti s jejich vymezováním vůči tradiční, pozitivistické historii. Skutečná renesance zájmu o životy lidí, kteří nepatřili k elitám, však nastala až v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století v kontextu emancipace sociálních a kulturních dějin a nacházela motivaci spíše v kritice establishmentu než v akademických otázkách. Každodennost pak zdomácněla v takzvaných nových kulturních dějinách, pro něž je charakteristická antropologická perspektiva a které se etablovaly jako svébytný proud v historii v devadesátých letech. Ve svém přehledu se autor nejprve věnuje etnografickým přístupům a dějinám soukromého života, pro něž je podle něj typický duální model rozdělující každodennost na „objektivní skutečnosti“ a subjektivní prožívání., a2_Poté přechází k německým dějinám každodennosti (Alltagsgeschichte), jejichž hlavní představitel (při vší rozmanitosti) Alf Lüdtke (narozen 1943) má podle něj asi největší zásluhu na etablování každodennosti jako předmětu historického bádání a který tuto jejich pozici hájil proti výtkám sociálních historiků z údajné nevědeckosti. Do tohoto směru uvažování, označeného jako sociální interakcionismus, zařazuje autor dále francouzského polyhistora Michela de Certeau (1925–1986), který také postavil své pojetí každodennosti jako alternativu vůči různým formám sociálního determinismu a kladl důraz na interpretativní rozměr sociální reality v interakci mezi subjektem a vnějším světem. Kriticky se pak autor snaží vyrovnat s konceptem německých kulturních historiků (zejména Martina Sabrowa a Thomase Lindenbergera) vypracovaným k analýze každodenního rozměru nacistické a (východoněmecké) komunistické diktatury a označovaným pojmem Sinnwelt (myšlenkový svět), přičemž se vrací i k současným českým diskusím o aplikacích těchto přístupů na dějiny komunistického Československa. Za nejvíce inspirativní a nejpromyšlenější ovšem autor pokládá pojetí každodenní reality ve fenomenologické sociologii Rakušana Alfreda Schütze (1899–1959), který rozvíjel ideu přirozeného či žitého světa (Lebenswelt) filozofa Edmunda Husserla. Ve druhé části svého pojednání autor nabízí vlastní představu, jak konceptualizovat každodennost pro potřeby historického bádání. Pokouší se přitom popsat hlavní prvky její struktury, kterou podle něj tvoří tělesnost (a s ní spjatá prostorovost), cyklická časovost, lineární časovost a socialita., a3_V závěru pak formuluje vlastní „pracovní“ definici každodennosti: je to bezprostředně prožívaný svět člověka, omezený jeho tělesným bytím, svázaný s plynutím času a vpletený do sítě sociálních vztahů, jež je utkána z významů., b1_In this article, the author aims to provide an overview of the various approaches to research on everyday life in historiography and other social sciences. He then outlines his own attempt to conceptualize everyday life. In his introduction, he argues that historians and their colleagues in related fields who work with everyday life in their research usually do not define it as a theoretical concept or method, and start from a certain intuitive empathy. This leads to semantic confusion. Yet it is generally accepted that the history of everyday life stands in opposition to ‘big’ or political history. In works of popular history, if the discussion comes round to housing, food, or customs, everyday life is usually limited to a description of historical curiosities and anecdotes. The author finds a more systematic interest in everyday life developing amongst historians in the late nineteenth century in connection with its being defined in opposition to traditional, positivist history. A true interest in the lives of ordinary people did not arise till the 1960s and 1970s as part of the emancipation of social and cultural history and it tended to be motivated more by criticism of the establishment than by academic concerns. The history of everyday life then became accepted in the ‘new cultural history’, which characteristically employed an anthropological perspective and became established as a distinctive stream in historical research in the 1990s. In his survey, the author first examines ethnographic approaches and the history of private life, typical of which is a dual model that divides everyday life into ‘objective reality’ and subjective experience., b2_He then moves to a discussion of the German history of everyday life (Alltagsgeschichte), whose chief practitioner (despite all its variety), Alf Lüdtke (b. 1943), is probably, the author argues, the man most responsible for establishing everyday life as an area of historical research and he has defended its position against social historians, who have criticized it for allegedly being unscholarly. In this stream of thought, called ‘social interactionism’, the author includes Michel de Certeau (1925–1986), the French scholar who also formulated his conception of everyday life as an alternative to various forms of social determinism, and put the emphasis on the interpretative dimension of social reality in interaction between the subject and the outside world. The author then critically sets out to come to terms with the concept as used by German cultural historians, especially Martin Sabrow (b. 1954) and Thomas Lindenberger (b. 1955), which was developed into an analysis of a dimension of everyday life in the Nazi and Communist dictatorships in Germany, called the Sinnwelt (in Czech, myšlenkový svět). He also returns to current Czech debates about the possible applications of these approaches to the history of Communist Czechoslovakia. In his view, the conception of everyday reality in the phenomenological sociology of Alfred Schütz (1899–1959), an Austrian who developed the philosopher Edmund Husserl’s (1859–1938) idea of the natural or experienced world (Lebenswelt), is the best thought out and most promising. In the second part of his article, the author offers his own view of how to conceptualize everyday life for historical research. He endeavours to identify the main features of its structure, which, according to him, comprises corporeality (and the spatiality linked to it), cyclical and linear temporality, and social relations., b3_He then concludes by formulating his own working definition of everyday life: it is, he proposes, the immediately experienced world of a human being, limited by his or her physical being, bound to the flow of time, and woven into the web of social relations, which consists of meanings., Petr Sedlák., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Kontinuita a diskontinuita vývoje sociálního státu v Československu (1918-1956)

Creator:
Jakub Rákosník
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
1918-1956, dějiny, sociální stát, Československo, history, welfare state, Czechoslovakia, 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
Studie se orientuje na postižení dlouhodobých vývojových tendencí sociální politiky v období mezi první světovou válkou a polovinou padesátých let. Autor zde především sumarizuje hlavní teze svých předchozích článků a monografických zpracování. Klade přitom důraz na vyznačení kontinuity a diskontinuity v obecné koncepci československé sociální politiky ve sledovaném období. Zároveň věnuje též pozornost otázkám konceptuálním, a to především vysvětlení používání základních pojmů historické analýzy. Studie osciluje mezi dvěma krajními póly konstrukce kauzality – strukturálním a voluntaristickým vysvětlením. Její obsah lze shrnout v jednoduché metafoře: od Bismarcka přes Beveridgea ke Stalinovi. V personifikované podobě tato zkratka vyjadřuje dlouhodobý vývoj československé sociální politiky: od zdůrazňování zásluhových principů, jak byly charakteristické pro tradiční německo-rakouské sociální pojištění, přes podstatně více rovnostářsky orientované národní pojištění z roku 1948, silně ovlivněné britskou inspirací, až po sovětský model sociálního zabezpečení, který se rozvinul během let 1951 až 1956. Součástí výkladu je charakteristika důležitých změn v sociální legislativě Československé republiky a Protektorátu Čechy a Morava v uvedeném časovém rozmezí., This article is concerned with the long-term trends in the development of social policy between the First World War and the mid-1950s. The author begins by summarizing the main ideas of his own previous articles and books. He emphasizes the continuity and discontinuity in the general conception of Czechoslovak social policy in this period. He also considers conceptual questions, particularly those that would help to explain how the basic terms are employed in historical analysis. The article moves between the two poles of the construction of causality – structural explanation and voluntaristic explanation. The content of the article can be aptly summed up in a neat metaphor: from Bismarck by way of Beveridge to Stalin. In personified form, this shortcut expresses the long-term development of Czechoslovak social policy: from an emphasis on principles of merit, characteristic of the traditional German and Austrian social insurance schemes, by way of a considerably more egalitarian national insurance from 1948 (strongly influenced by the British system), to the Soviet model of social security, which developed from 1951 to 1956. The article also considers important changes in social legislation in the Czechoslovak Republic in this period, including the Protectorate of Bohemia and Moravia., Jakub Rákosník., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Kosmas, Kronika Čechů, přeložili Karel Hrdina - Marie Bláhová - Magdalena Moravová, předmluva a poznámky Magdalena Moravová - Martin Wihoda

Creator:
Josef Šrámek
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Kosmas, asi 1045-1125, dějiny, kronikáři, středověká společnost, history, chroniclers, medieval society, Česko, 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
[autor recenze] Josef Šrámek.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Metamorfózy sociálního státu v Československu v letech 1956-1989

Creator:
Igor Tomeš
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
1956-1989, dějiny, sociální stát, Československo, history, welfare state, Czechoslovakia, 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
a1_Studie chronologicky navazuje na předešlou a usiluje o zachycení hlavních vývojových linií sociální politiky v Československu mezi roky 1956 a 1989. Žánrově v sobě spojuje naraci historicko-analytickou a pamětnickou, neboť autor se již od konce padesátých let minulého století kontinuálně podílel na teoretickém i praktickém utváření sociální politiky v mezinárodních institucích a Československu (třebaže v období takzvané normalizace se nemohl exponovat veřejně). Díky tomu, že především ve druhé polovině šedesátých let působil v akademické sféře a aktivně participoval na řadě akcí směřujících k zásadním reformám československého sociálního modelu, poskytuje zde cenný vhled „insidera“ do tehdejšího intelektuálního kvasu. Autor přehledně registruje důležitá sociálněpolitická opatření v napětí mezi dvojí tendencí, kdy na jedné straně se sociální stát stal nástrojem populistické politiky komunistické strany a vlády, současně byl však vystaven tlaku ekonomické reality. Zatímco po období přebírání sovětského modelu sociálního státu se s počátkem destalinizace začaly projevovat snahy o jeho rozvolnění a liberalizaci, které akcelerovaly v čase pražského jara 1968, v následujících dvou dekádách takzvané normalizace byly opět likvidovány a vystřídány návratem k napodobování sovětského vzoru. Za dominantní rys „normalizační“ sociální politiky (zvláště v sedmdesátých letech) přitom autor označuje takzvanou korporativizaci – tedy přenášení řady sociálních úkolů z beder státu na podniky, což ovšem ve svých důsledcích osudově podvazovalo efektivitu a rentabilitu výroby., a2_V závěru statě pak upozorňuje na projekty vznikající ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí ve druhé polovině osmdesátých let, které se v mnohém uplatnily při transformaci sociální politiky po pádu komunistického režimu., b1_This article follows on chronologically from the preceding article published in the current issue of Soudobé dějiny, and seeks to identify and explain the main lines in the development of social policy in Czechoslovakia from 1956 to the end of the Communist régime in late 1989. It combines historical analytical narration and eye-witness recollections – for the author was continuously involved, at international institutes and in Czechoslovakia from the late 1950s onwards, in the theory and practical implementation of social policy (although in the period of re-established hard-line Communism, called ‘normalization’, beginning in 1969, he was unable to be publicly involved). Since he worked in academia, mostly in the second half of the 1960s, and actively participated in efforts to achieve a fundamental reform of the Czechoslovak social model, he can provide valuable insight into the intellectual ferment of the times. In this article he provides a clear overview of the important social-policy measures that were developed and implemented between two tendencies, in which the welfare state became an instrument of the populist politics of the Communist Party and the Government, while faced with the pressures of economic reality. Throughout the period of adopting the Soviet model of the welfare state, efforts began, with the beginning of de-Stalinization, to develop and liberalize it, and these picked up pace in the months of the Prague Spring of 1968. In the next two decades, however, these efforts were again eliminated with normalization and the return to the Soviet model., b2_The author calls the main feature of normalization social policy (particularly in the 1970s) ‘corporatization’ – that is, the transfer of a whole range of social tasks from the State to the state-owned enterprises, which, however, had the effect of fatally hampering the efficiency and the profitability of production. In conclusion, the author points to projects created in the Labour and Social Affairs Research Institute in the second half of the 1980s, which were subsequently useful in many aspects of the transformation of social policy following the collapse of the Communist régime in late 1989., Igor Tomeš., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

9. Pocta králi. K 730. výročí smrti českého krále, rakouského vévody a moravského markraběte Přemysla Otakara II., edd. Libor Jan - Jiří Kacetl

Creator:
Jiří Knap
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
II., český král a markrabě moravský, Přemysl Otakar, asi 1233-1278, 13. století, dějiny, panovníci, výročí, biografie, history, kings and rulers, anniversaries, biography, Česko, Czechia, 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
[autor recenze] Jiří Knap.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Sociální stát v Československu: úvodem k tematickému bloku

Creator:
Jakub Rákosník
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
sociální stát, dějiny, Československo, welfare state, history, Czechoslovakia, 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
V tomto textu představuje Jakub Rákosník ústřední téma aktuálního dvojčísla Soudobých dějin, jímž je „Státní sociální politika v Československu v letech 1918–1989“. Tematický blok tvoří následující čtyři statě, které vzešly z projektu Grantové agentury České republiky „Formování a vývoj sociálního státu v Československu v letech 1918–1992“ a z projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy „Proměny rodinné politiky od Protektorátu Čechy a Morava po lidovědemokratické Československo“ (článek Radky Šustrové)., Jakub Rákosník introduces the central topic of the current double issue of Soudobé dějiny, social policy in Czechoslovakia, 1918–89. The introduction is followed by four articles, three based on a research project funded by the Grant Agency of the Czech Republic, ‘The Formation and Development of the Welfare State in Czechoslovakia, 1918–92’, and one based on a project of the Grant Agency of Charles University, ‘Changes in Family Policy from the Protectorate of Bohemia and Moravia to the People’s Democracy of Czechoslovakia’ (the article by Radka Šustrová)., Jakub Rákosník., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public