V posledních 16 letech zažila Česká republika tři povodně, jejichž rozsah a následky nemají v moderních dějinách země obdoby. Zatímco moravská povodeň v roce 1997 se považovala za náhodnou událost, srpnová z roku 2002 v Čechách vedla ke zjištění, že náhody se mohou opakovat. Třetí povodeň v květnu 2013, kterou vzápětí vystřídalo období extrémního sucha, ukázala, že o náhody zřejmě nepůjde - že opakované extrémní fluktuace počasí musíme vnímat v jiných kategoriích než dosud a začít o nich uvažovat v širších souvislostech. and Josef Fanta.
The catastrophic floods in the Czech lands in July 1997 and August 2002 showed that historical flood memory had been lost. The little used sources to recover it include early printed books. This article brings a selection of several exceptional flood cases captured by printed documents from the 16th-18th centuries. Extant early printed books and the information that they contain (verified from other sources where possible) suitably complement and extend the potential of historical hydrology and meteorology for the study and documentation of early floods that occurred before the beginning of instrumental observations and measurements. and Jan Munzar, Stanislav Ondráček, Lubor Kysučan.
The aim of this article is to present partial results of more extensive research which is focused on using different methods for runoff computation in areas differing in land use. With the help of the deterministic lumped model HEC-HMS (Hydrologic Engineering Center - Hydrologic Modelling System) several simulations of runoff changes by different basin conditions were carried out. The Blanice River basin in the Šumava Mts. was chosen as an experimental catchment in its closure profile in Podedvory (gauge station, area 209.6 km2 ). For assessment of land cover changes impact on hydrological regime four scenarios were carried out - 10, 20, 50 and 100-year 1-day probability precipitation in combination with different initial conditions (soil saturation). These scenarios were applied to the stage of the land cover in the year 1992 and 2000 (based on the CORINE Landcover database). The method SCS CN (Soil Conservation Service Curve Number) was applied as the main model technique. and Cílem příspěvku je prezentovat dílčí výsledky rozsáhlejšího výzkumu zaměřeného na změny srážkoodtokového procesu vlivem změn charakteru vegetace a půdního pokryvu. Pomocí matematického modelu HEC-HMS (Hydrologic Engineering Center - Hydrologic Modelling System) byly uskutečněny simulace odtokové odezvy na příčinnou srážku ve dvou časových horizontech, které charakterizují dva odlišné stavy krajinného pokryvu. Modelovou oblastí bylo povodí Blanice po závěrový profil Podedvory (nad VD Husinec, 209,6 km2 ). Reakce povodí na srážkovou událost při změnách vegetačního pokryvu byla zhodnocena ve dvou časových horizontech - 1992 a 2000. K hodnocení změn vegetace byla použita databáze CORINE Landcover. Modelování změny odtokového režimu v daných časových horizontech proběhlo pro čtyři srážkové události. První z nich byl 1-denní úhrn srážek s pravděpodobností překročení 0,1, tedy s dobou opakování 10 let a další s dobami opakování 20, 50 a 100 let. Jako hlavní modelovací technika byla použita metoda SCS CN (Soil Conservation Service Curve Number).
The paper presents the results of research of surface water and sediment contamination by the specific pollutants in the Klabava River Basin, subcatchment of Vltava River in Central Bohemia, Czech Republic. The analysis of spatial and temporal dynamics of the contamination is based on the water and sediment chemistry data from the long-term monitoring maintained by the Vltava River Authority completed by the own monitoring established in the Klabava River basin. The research revealed that the most important water and sediment contamination loads are mainly concentrated in the industrial area between cities Hrádek and Rokycany situated on downstream of the river basin. The performed analysis identified the cadmium as the most critical parameter as its concentrations in surface water exceeded the references limits up to several hundred times. However, pollution with the specific organic substances was still below the critical limit, except for the AOX indicator. The results of sample-taking in the river basin allowed analyzing the effect of extreme flood in August 2002 on the changes in the sediment load by heavy metals. Contaminated sediments were mostly washed out by the inundation and this resulted in significantly lower values than were observed in the previous seasons. Repeated observations however indicate that the pollution concentrations are gradually reaching their original values. and Článek představuje výsledky výzkumu znečištění povrchových vod a sedimentů specifickým znečištěním v povodí Klabavy. Analýza vychází z dostupných dat o chemismu vody a plavenin ze sledování podniku Povodí Vltavy a z vlastních dat získaných rozbory vzorků odebraných na síti účelově zřízených profilů. Pro hodnocení chemismu sedimentů byly použity standardní metody - porovnání s pozaďovými hodnotami geogenního prostředí podle Turekiana a Wedepohla a zatřídění do tříd jakosti podle Igeo. Z výsledků vyplývá, že zatížení vody i sedimentů je soustředěno zejména do oblasti průmyslového a sídelního uskupení mezi Hrádkem a Rokycany. Varovné jsou zde především koncentrace kadmia ve vodě, které v této oblasti překračují referenční hodnoty i několiksetkrát, silnou zátěž potvrzují i analýzy sedimentu. Znečištění specifickými organickými látkami s výjimkou ukazatele AOX nedosahuje kritických hodnot. Výsledky vlastních odběrů umožnily rovněž zhodnotit vliv povodně v srpnu 2002 na změnu zátěže sedimentů. Kontaminované sedimenty byly povodní vyplaveny a hodnoty, naměřené bezprostředně po povodni, jsou výrazně nižší než v předchozím období. Díky pokračující zátěži se však postupně vrací k původním hodnotám.
V souvislosti s vysokou četností výskytu extrémů hydrometeorologické a hydrologické povahy, které se dostavují v posledních zhruba 20 letech, se stále častěji hovoří o nezbytnosti trvale uplatňovat preventivní protipovodňová opatření, a stejně tak se uvažuje o možných příčinách nápadně zvýšeného výskytu těchto nepříznivých hydrologických situací (viz také článek na str. 116–119 tohoto čísla Živy). Současná zemědělská krajina naléhavě vyžaduje výrazná biotechnická doplnění o krajinné prvky a útvary, které budou podporovat vsakování (infiltraci) a vtoky (influkci) vody do půdního prostředí a současně omezovat vznik vodní eroze půdy, zlepšovat biodiverzitu a celkový kulturně přírodní ráz krajiny. and Zdeněk Vašků.
Petr Petřík ; zpracováno z podkladů Josefa Fanty. and Sborník příspěvků ze seminářů Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR konaných ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014