Number of results to display per page
Search Results
15682. Čo zabíjalo kalifornské chochláče?
- Creator:
- Mikula, Peter
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
15683. Co zaznamenal sedimentární archiv ve Strážnickém Pomoraví
- Creator:
- Matys Grygar, Tomáš
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
15684. Co zbylo z polysynteze: Skaličkova typologie čínštiny v 21. století
- Creator:
- Lukáš Zádrapa
- Type:
- article, články, model:article, and TEXT
- Subject:
- Sociologie kultury. Kulturní život, orientální civilizace, čínština, oriental civilization, Chinese language, 1, and 316.7
- Language:
- Czech
- Description:
- The Czech structuralist Vladimír Skalička belongs to eminent language typologists of the 20th century. His epoch-marking contribution deals primarily with Hungarian, yet in a relatively extensive paper, Skalička investigated typology of Modern Chinese as well, and repeatedly referred to Chinese in his later works considering it a classical example of a polysynthetic language. Such classification deliberately contradicted the both then and now widely accepted view that Chinese is a typical isolating language. Not only that his thesis did not compel specialists in Chinese linguistics – the very attempt of this famous scholar has fallen into oblivion and has, in fact, never been reflected upon by sinologists in any proper way. The present article aims to at least partially compensate for this negligence., Lukáš Zádrapa., and Obsahuje seznam literatury
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
15685. Co zbývá z (anti)mýtu Zdeňka Nejedlého
- Creator:
- Doubravka Olšáková
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Nejedlý, Zdeněk, 1878-1962, muzikologové, historici, politici, musicologists, historians, politicians, 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- Křesťanova biografie Zdeňka Nejedlého podle autorky provokuje k některým podstatným otázkám, které česká historiografie dosud nedokázala náležitě zpracovat. Nápadný je tu především rozpor mezi slabým reálným vlivem Nejedlého na veřejné dění, jak je s narůstající intenzitou sugerován Křesťanovým výkladem, a jeho obrazem v současné české společnosti, jenž díky rámcům kolektivní paměti přetrval všechny historické zlomy a v němž Zdeněk Nejedlý nabyl podoby jakéhosi „démona“ československé vědy a kultury v poválečném období. V prvé řadě se do něj zapsal svým konceptem českých dějin, který se stal nadlouho součástí učebních osnov, ale i svým protežováním Bedřicha Smetany jako „nejnárodnějšího“ českého skladatele nebo řízením českého školství po únoru 1948, vnímaným jako synonymum sovětizace. Bylo to však podle Olšákové právě Nejedlého ideologické pojetí českých národních tradic, které vyvolávalo odpor odborné veřejnosti a stimulovalo kritické bádání a formulaci odlišných náhledů na minulost. Křesťanovo uchopení „druhého života“ Nejedlého pak před sociology paměti klade například otázky, zda se v postoji české společnosti k jeho osobě promítala touha po kontinuitě předválečného a poválečného Československa anebo zda byl jeho výlučný kolektivní obraz odvozován spíše od prvorepublikového uctívání „tatíčka Masaryka“ či od „kultu osobnosti“ sovětského vůdce Stalina. Autorka konstatuje, že co do zpracování a koncepce textu ční Křesťanova biografie vysoko nad obvyklou českou historickou produkci, na závěr ale zpochybňuje Křesťanovu charakteristiku Nejedlého jako politika a vědce „v osamění“., Křesťan’s biography of Zdeněk Nejedlý raises some fundamental questions, according to Olšáková, which Czech historians have not yet been able to deal with properly. Particularly striking is the contradiction between Nejedlý’s actually weak influence on public events, as is increasingly suggested by Křesťan’s interpretation, and his image in contemporary Czech society, which, because of the frameworks of collective memory, has outlasted all the historical watersheds, and Nejedlý has come to look like a ‘demon’ of the arts and sciences in Czechoslovakia in the post-war period. First and foremost, he left his mark in this period by his conception of Czech history, which for a long time became part of school curricula, but also with his promoting Bedřich Smetana as the ‘most national’ of Czech composers, or his running the Czech school system after the Communist takeover in February 1948, which was perceived as synonymous with Sovietization. But it was, according to Olšáková, Nejedlý’s ideological conception of Czech national traditions which provoked the resistance of specialists and stimulated critical research and the formulation of different views of the past. For sociologists of memory, Křesťan’s understanding of the ‘second life’ of Nejedlý then raises questions, such as whether in Czech society’s attitude to the man a desire for the continuity of Czechoslovakia before and after the Second World War is not projected, or whether his exclusively collective image was not derived from the First Republic’s reverence for ‘Daddy Masaryk’ or from the ‘cult of the personality’ of the Soviet leader Stalin. Olšáková states that in terms of treatment and conception Křesťan’s biography is far superior to the usual Czech histories, but she ultimately has doubts about Křesťan’s assessment of Nejedlý as a politician and scholar ‘all alone., [autor recenze] Doubravka Olšáková., Obsahuje bibliografii, and Tři hlasy k jedné knize
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
15686. Co znamená být člověkem?: Ke knize Étienne Bimbeneta „L’Animal que je ne suis plus“
- Creator:
- Josef Fulka
- Type:
- article, kritiky, controversies, model:article, and TEXT
- Subject:
- Filozofie, filozofie, philosophy, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- Kniha Etienna Bimbeneta „L‘animal que je ne suis plus“ je ambiciózním pokusem o vymezení lidství ve vztahu k animalitě, přičemž tento projekt se vepisuje do tradice tzv. fenomenologie života. Autor v mnohém navazuje na filosofii Maurice Merleau-Pontyho, ale zároveň jeho myšlení doplňuje zejména tím, že se konfrontuje s novými poznatky v oblasti psychologie a lingvistiky. Základem jeho výkladu vztahu člověka a zvířete je filosofická interpretace fenoménu tzv. sdílené pozornosti, tj. schopnosti lidského jedince vnímat jinou lidskou bytost jako bytost intencionální, schopnosti, která je podle některých lingvistů nepostradatelnou podmínkou osvojení si řeči. Z tohoto východiska potom Bimbenet interpretuje vztah člověka ke světu, který se podle něho výrazně liší od vztahu, který se světem udržuje zvíře. Předkládaná recenzní studie jednak shrnuje závěry, k nimž Bimbenetova kniha dospívá, a jednak jeho dílo zařazuje do širšího kontextu fenomenologie života a některých lingvistických teorií., The book by Étienne Bimbenet L’animal que je ne suis plus is an ambitious attempt to define humanity in relation to animality, a project that considers itself a part of the tradition of the “phenomenology of life”. The author displays a manifold debt to the philosophy of Maurice Merleau-Ponty, but at the same time he adds to Merleau-Ponty’s thought, especially by tackling new findings in the area of psychology and linguistics. The basis of this account of the relation between man and animal is a philosophical interpretation of the phenomenon of “shared space”, i.e. the ability of the human individual to perceive another human being as an intentional being—an ability that is, according some linguists, an indispensable condition for the acquisition of language. From this viewpoint Bimbenet then inprets the relation of man to the world which, he argues, is in sharp contrast to the relation which an animal maintains with the world. This review not only summarises the conclusions that Bimbenet’s book comes to, but also puts the work into the broader context of the phenomenology of life, and of certain linguistic theories., and Josef Fulka.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
15687. Co znamená dělat fenomenologii (jedněma z možných očí filosofie jazyka)
- Creator:
- Beran, Ondřej
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- This article discusses several possible views of the agenda of phenomenology from the perspective of analytical philosophy of language, and it attempts to show how the approach of analytical philosophy can contribute to themes that are traditionally considered to be phenomenological. First of all, it brief¬ly discusses the problem of the priority of language (which, according to crude conceptions of the two traditions, is the basis of their opposition). In the second and third parts, the theme of understanding and imagination is examined, firstly in relation to things, and then in relation to persons, and the article traces some possibilities that can be brought to this discussion if we work with an explicit treatment of the sharing in a language.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
15688. Co znamená výskyt prasat na Kypru před 12 000 lety?
- Creator:
- Kovačíková, Lenka
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
15689. Co znamená, když se řekne, že je něčeho "hafo"?
- Creator:
- Wernerová, Markéta
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
15690. Co způsobí turbulence v nose a v oceánu
- Creator:
- Šesták, Zdeněk
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public