Západní část Českého masivu se z hlediska recentní geodynamiky a geologické stavby řadí mezi unikátní přírodní laboratoře v Evropě. Zdejší opakující se zemětřesné roje a hojný výskyt minerálních pramenů s vysokou produkcí CO2 magmatického původu jsou předmětem trvalého zájmu geofyziků. Studium seismické aktivity za posledních 20 let ukázalo, že ohniska se zde vyskytují v několika oblastech v hloubkách od 6 do 25 km pod povrchem. Nejaktivnější je oblast Nového Kostela, kde se ohniska řadí podél plochy severojižního směru strmě ukloněné směrem na západ. Detailní analýza ohniskových mechanismů a časoprostorových vztahů mezi zemětřeseními v této oblasti ukazuje na vysoký pórový tlak v hornině a možnou aktivitu stlačené kapaliny při vzniku a vývoji rojové aktivity. Geodynamické procesy jsou zde také indikovány na základě přesných geodetických a gravimetrických měření., Josef Horálek, Tomáš Fischer, Jan Mrlina, Alena Boušková., and Obsahuje seznam literatury
Recenzentka zařazuje publikaci australské rusistky do kontextu výzkumu západních intelektuálů ve vztahu k leninskému a stalinskému Sovětskému svazu a oceňuje ji jako velmi kvalitní a erudovanou historickou práci. Autorka se s využitím nově odtajněných sovětských a také francouzských pramenů zaměřila na popis promyšleného a měnícího se institucionálního systému, kterým si Sovětský svaz zajišťoval sympatie, podporu a kontakty u západních intelektuálů. Jeho organizace v zásadě spadala pod Komunistickou internacionálu a tvořily ji struktury, které se maskovaly jako kulturněosvětové iniciativy nebo společnosti přátel SSSR. Zatímco ve dvacátých letech převažovaly kulturní a sociální důvody pozitivního zájmu západních intelektuálů o Sovětský svaz, ve třicátých letech, a zvláště po nástupu nacismu se dostaly do popředí ohledy politické; v osobní rovině pak autorka rozeznává jako hlavní motivy nezištné sympatie, peníze nebo ješitnost. Svůj systémový rozbor autorka doplňuje několika případovými studiemi. and The reviewer puts this publication by an Australian Russianist into the context of research into Western intellectuals and their attitudes to the Soviet Union under Lenin and Stalin. She praises it as an excellent, erudite work of historiography. Using recently declassified Soviet and French sources, the author discusses the carefully planned and changing institutional system with which the Soviet Union ensured itself the sympathy and support of Western intellectuals and contact with them. Its organization basically came under the Communist International, and was formed by structures posing as initiatives in the arts and education or societies of friends of the USSR. Whereas in the 1920s the reasons for Western intellectuals’ positive interest in the Soviet Union were mostly cultural and social, in the 1930s, particularly after the Nazis took power, political aspects came to the fore; at the personal level, the author then distinguishes the main motives for the selfless sympathy: money and vanity. The author adds several case studies to her systematic analysis.
The presented article is focused on the history of Russian and Czech folklore studies. It is based on the archive materials about N. E. Onchukov´s and J. Polívka´s plans to publish a collection of folklore texts and folklore research in Prague that were not realised.