The study focuses on the compatriot community in Ukraine, particularly on the Crimea peninsula. In the introduction, attention is paid to the history of settlement of southern Ukraine by the Czech ethnic group in the 1860s. The reasons which made several hundreds of people leave their home region, their mother country, the initial problems they had to deal with in the new land, adaptation to the new living conditions, etc. are further discussed. Apart from the past, this essay also covers the present situation. This is the period when the former Czech villages have become multinational, while the Czechs do not form the majority population in any of them as they used to in the past. In spite of the gradual irrepressible process of assimilation, the Czech Republic tries to help its compatriots. This concerns above all the funding of reconstruction of associational buildings, purchase of their equipment, assistance with organizing compatriot meetings and so on. the main emphasis is, however, on the field of education, especially on Czech language retention.
An analysis is performed in the article of an output and propagation of a coherent light beam outgoing from a single frequency optical fibre supposing an inclined termination of the fibre, and also an analysis of a transformation of such a Gaussian beam of an ideal lens. Direct transformation performed analogously to the input beam gives the same result as a calculation of the diffraction on the lens if the beam is not apertured. For characterization of the beam transformed by the lens the concept of the Fresnel number of the Gaussian beam is used. and V článku je proveden rozbor výstupu a šíření koherentního světelného svazku vystupujícího z jednovidového optického vlákna za předpokladu šikmého zakončení čela vlákna a rozbor transformace takového gaussovského svazku ideální čočkou. Přímá transformace provedená analogicky k dopadajícímu svazku dává stejný výsledek jako výpočet difrakce na čočce, pokud svazek není cloněn. K charakterizaci transformovaného svazku čočkou je využito konceptu Fresnelova čísla gaussovského svazku.
Výběr členů pro novou instituci byl jedním z úkolů, jimiž byla usnesením vlády ČSR z 15. ledna 1952 pověřena Vládní komise pro vybudování Československé akademie věd pod vedením Ladislava Štolla. Autor sleduje postup jejích prací v této oblasti, přičemž pozornost zaměřuje zejména k politickým kritériím výběru. Všímá si též toho, jak byl řešen vztah ČSAV k předpokládaným oborovým akademiím, z nichž nakonec vznikla na jedno desetiletí jedině Československá akademie zemědělských věd, a sleduje i zastoupení slovenských vědců v ČSAV, vedle níž byla roku 1953 nově zřízena Slovenská akademie věd. Na zřeteli má přitom hlavně otázku, do jaké míry navazovala nová instituce personálně a systémově na starší vědecké společnosti tohoto typu v Československu. V přílohách jsou pak otištěny seznamy řádných členů a členů korespondentů z roku 1952, jakož i seznam devětadvaceti vědců vyloučených na poslední chvíli z voleb členů korespondentů v důsledku zákroku dogmatiků z aparátu Ústředního výboru KSČ. ČSAV sice vyrůstala pod kuratelou komunistické strany, v práci vládní komise se však přitom prosazovaly určité prvky demokratičnosti. Výběr řádných členů v některých přírodovědných disciplínách odpovídal jejich vědecké kapacitě. Těžce postiženy naproti tomu byly společenskovědní obory, zejména filozofie, sociologie a politická ekonomie, kde za násilného prosazování marxismu v jeho stalinské podobě byla zcela zpřetrhána jejich souvislost s předchozím vývojem, a aplikací doktrín platných v sovětské vědě utrpěly i biologické vědy. V souvislosti s výběrem členů si autor všímá zvláště historiků a poukazuje na tehdejší zápas o ideový profil české historiografie. Velké překvapení podle něj nastalo, když politický sekretariát ÚV KSČ nepřipustil, aby se řádným členem a významným funkcionářem ČSAV stal Ladislav Štoll, s odůvodněním, že se s ním počítá jako s nástupcem Zdeňka Nejedlého ve funkci ministra školství. Autor nevylučuje, že Klement Gottwald, který byl podle ne zcela bezpečného svědectví tlačen k rozšiřování procesů i do sféry kultury, nechtěl posilovat pozice člověka, jehož hodnotící přístupy k literatuře otevíraly v tehdejším společenském kontextu cestu k postihům takového druhu., The selection of members for the new institution was one of the tasks the Government Commission for Development of the Czechoslovak Academy of Sciences under the leadership of Ladislav Štoll was entrusted with by a government decision of 15 January 1952. The article examines the work of the Commission in this area, focusing in particular on the political criteria of selection. It also considers how the relationship was defined between the Academy and its assumed sub-academies, of which ultimately only the Czechoslovak Academy of Agricultural Sciences came into being and survived for one decade. It also examines the extent to which Slovak scholars were represented in the Czechoslovak Academy of Sciences, and then looks at the establishment of the separate Slovak Academy of Sciences in 1953. The article mainly considers the extent to which the new institution was based on earlier academic societies of the kind in Czechoslovakia in terms of staff and organization. The article includes lists of ordinary members and corresponding members from 1952, as well as a list of 29 scholars excluded in the last minute from elections of corresponding members, after intervention by dogmatic members of the apparat Central Committee of the Czechoslovak Communist Party. Although the Czechoslovak Academy of Sciences developed under the wing of the Communist Party, in the work of the Government Commission certain elements of democratic thinking nevertheless made themselves felt. The selection of ordinary members in some of the natural sciences was made with an eye to academic qualifications. By contrast, branches of the social sciences were hard hit, particularly philosophy, sociology, and political economy, where, with the forced promotion of Stalinist Marxism, their connection with previous developments was completely severed. With the application of doctrines applied in Soviet science and scholarship, biology and its related disciplines suffered as well, however. In connection with the selection of members, the author pays particular attention to historians and discusses the struggle over ideology in Czech historiography. It came as a great surprise, he notes, when the political secretariat of the Central Committee of the CPCz refused to make Ladislav Štoll an ordinary member and important functionary of the Academy, justifying its decision by saying that it expected Štoll to take over from Zdeněk Nejedlý as Minister of Education. The author does not rule out the possibility that in the social context of the times Klement Gottwald, who, according to not entirely reliable, sources, was pushed into expanding the show trials into the cultural sphere, did not want to strengthen the position of a man whose judgements on literature had opened the way to persecution of this kind., and Materiály
This paper shows possibilities of micromachining by pulse electron beam for creation of fine holes into quartz glass. The influence of different parameters of electron beam (such as beam current, focus, pulse duration) is demonstrated. Accelerating voltage of 50 kV, beam current of 0.1 - 1 mA and pulse duration of 15 - 150 ms was applied. Diameter of created holes ranged from 101 μm to 100 mm on incident side and from 100 to 101 μm on the opposite side (disc thickness 0.7 mm).