Článek se věnuje srovnání podoby a vývoje sporu o vivisekce v Anglii a českých zemích, s důrazem na propojení protivivisekčního a ženského hnutí. První část textu na pozadí rozvoje medicíny popisuje okolnosti vzniku sporu a cestu, která vedla k přijetí první legislativy regulující experimenty se zvířaty. Druhá část představuje postoj F. P. Cobbeové, která je nejvýraznější ženskou postavu v tomto sporu. Třetí část mapuje situaci v českých zemích a nabízí důvody, které vysvětlují, proč se u nás v dané době organizované protivivisekční hnutí nezformovalo. Autorka tvrdí, že klíčovou roli sehrálo pozitivní vnímání vědců, které pramenilo z jejich zapojení do procesu národního obrození. V poslední části textu jsou pak představeny názory na vivisekci dvou postav českého ženského hnutí na počátku 20. století, P. Moudré a E. Vozábové. Autorka ukazuje, že v dané době argumenty, které líčily experiment v medicíně jako nepotřebnou a neužitečnou metodu bádání, již nemohly být přesvědčivé., The paper presents a comparison of the character and development of the discussion on the use of animals for scientific purposes in England and the Czech Lands, with the emphasis on the connection between the anti-vivisection and women’s movements. Against the background of the development of medical science, the first part describes the circumstances of the rise of the controversy and the path that led to the adoption of the first law regulating animal experiments. The second part presents the attitude of F. P. Cobbe, who was the most influential female figure in the debate. The third part maps the situation in the Czech Lands and suggests reasons as to why an organized anti-vivisection movement had not formed there. The author claims that the key role was played by the favorable perception of scientists due to their involvement in the process of National Revival. The last part presents the views on vivisection of two figures of Czech women’s movement at the beginning of 20th century - P. Moudrá and E. Vozábová. The author shows that the arguments that depicted the experiment in medical science as an unnecessary and useless method of research could no longer be convincing at the time., Zdeňka Jastrzembská., and Obsahuje bibliografii
The article focuses on social context and consequences of Descartes´s method. The method demands rejection of human society as an intrusion into the development of human rationality. Though a declared acceptance of human society in its historically established facility makes part of this rejection, it is necessary to defend oneself against it at first. The philosopher of method defends himself against society not only by means of isolation, but by external integration as well. When thus secured, he convinces the authorities not only about social harmlessness of his method, but also about its usefulness. He presents his method as ready to contribute a great deal to stability or to solid foundation of hitherto society. But even this cautious claim is guided by a pursuit of protection - now of the protection by authorities - for the benefit of the most important thing in the human world, the method itself, and the freedom of reason., Richard Zika., and Obsahuje seznam literatury
Vědecký časopis Nature publikoval 14. listopadu 2013 článek Dráha, struktura a původ Čeljabinského tělesa (The trajectory, structure and origin of the Chelyabinsk asteroidal impactor) autorského týmu pod vedením astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR. Pád malé planetky nad Ruskem 15. února 2013 (viz AB 3/2013) vyvolal celosvětovou pozornost a mnohé vědecké týmy nyní vzácnou událost analyzují. Čeští astronomové se jí věnují od počátku a již 23. února jako první na světě rigorózní metodou spočítali dráhu tělesa. and Pavel Spurný, Jiří Borovička.
Akademie věd je demokratickou samosprávnou soustavou vědeckých pracovišť, která v České republice provádí náročný a kvalitní základní a strategický aplikovaný výzkum rozvíjený v souladu s potřebami společnosti. Tento výzkum zahrnuje široké spektrum vědních oborů sahající od matematiky a informatiky přes vědy o neživé přírodě včetně technických věd a dále přes vědy o živé přírodě i vědy lékařské až po obory společenskovědní a humanitní. AV ČR také dbá o převod výsledků výzkumu do praxe, naplňuje i svou vzdělávací roli a umožňuje odpovídající uplatnění excelentním domácím i zahraničním vědeckým pracovníkům, čímž významně ovlivňuje intelektuální, znalostní a kulturní úroveň ČR a zvyšuje kultivovanost a morální integritu jejích obyvatel. AV ČR tak svou činností, posláním a postavením odpovídá obdobnýmrámcovýmvýzkumnýmorganizacímve vyspělém světě. AV ČR byla zřízena ke 31. prosinci 1992 zákonemč. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky. Nositeli výzkumu jsou její ústavy, kterémají od 1. ledna 2007 na základě zákona č. 341/2005 Sb. právní formu veřejných výzkumných institucí. Významnou roli v činnosti AV ČR hrají i vědecká centra, která ústavy AV ČR konstituují jako společná pracoviště s jinými předními vědeckými institucemi. Vedení AV ČR respektuje vědeckou samostatnost pracovišť, proto svou činnost soustřeďuje zejména na formování celkové vědní koncepce AV ČR, na vytváření rámcových podmínek podporujících vysokou úroveň vědecké práce a na koordinační a hodnotitelské činnosti. and Rubrika akademický sněm