Před sto lety usoudil Max von Laue, že krystaly, coby soustavy atomů, molekul či iontů periodicky uspořádaných s typicky ångströmovými (1 Å = 0,1 nm = 10(-10)m) rozestupy, mohou sloužit jako difrakční mřížky pro záření s ångströmovou vlnovou délkou, jemuž na počest jeho objevitele, Wilhelma Conrada Röntgena, říkáme záření rentgenové. Ideálním nástrojem pro sledování krystalové mřížky a její dynamiky by byl rentgenový laser. Jeho realizace je však z mnoha důvodů tak obtížná, že jsme jejími svědky až nyní, sto let po Laueho objevu., Tomáš Burian, Věra Hájková, Libor Juha., and Obsahuje bibliografii
Fyzikální korespondenční seminář není jenom řešení náročných fyzikálních úloh pro středoškoláky doma, ale také soustředění pořádané dvakrát ročně pro nejlepší z nich. Jde o týden dlouhou akci, která má nabitý program jak z odborné stránky, tak neformálně vzdělávací formou různých her. Minulé soustředění proběhlo 2. až 10. dubna v obci Lomy a článek vám přináší pohled účastníka. and Igor Bajo.
Jaderné štěpení prostřednictvím jaderné energetiky otevřelo lidstvu důležitou cestu k výrobě energie s malou uhlíkovou stopou. K jadernému štěpení docházelo při experiementech v laboratořích už od roku 1934, jen o tom vědci nevěděli. Otto Hahn, Lise Meitnerová a Fritz Strassmann si tehdy jako první uvědomili (po velmi detailních experimentech a rozborech), že při jejich pokusech došlo ke štěpení jader uranu.1 Během 2. světové války se následně rozběhl jaderný program v řadě zemí. První řízená řetězová štěpná reakce se uskiutečnila 2. prosince 1942 v reaktoru CP-1, který postavil tým Enrica Fermiho v podzemí stadionu Chicagské univerzity. V České republice jsou v současnosti provozovány dvě jaderné elektrárny, a to v Dukovanech a Temelíně. O technologii výroby, bezpečnostních otázkách, nárocích na zaměstnance i celkovém vlivu jaderné elektrárny na okolí jsme hovořili s Ing. Václavem Havlíčkem, vedoucím II. reaktorového bloku jaderné elektrárny Temelín. and Václav Havlíček, Jana Žďárská.