Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ BR V 42 adl. num. 49, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ BU II 128 adl. num. 2, Národní knihovna ČR Praha CZ 34 D 367, Klášter dominikánů - knihovna Praha CZ E VI 111 adl. 1, Klášter Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou - knihovna Praha CZ XVI H 10 adl. num. 2, Klášter Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou - knihovna Praha CZ XVI H 8 adl. num. 24, CZ Praha Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze C.d.B.45 adl. 1, and BCBT31830
Th e development of oral preaching and the genre of sermon in seventeenth-century Russia was primarily brought about by Ruthenian authors infl uenced by the Latin tradition, e.g., Ioannikiy Galyatovsky, Lazar Baranovych and Simeon Polotsky. Th ese authors incorporated their general knowledge of cosmology, astronomy and astrology into their homilies, which present a valuable insight into the intellectual background of the period through the prism of cosmological elements used mostly as parts of rhetoric constructions. While the functions of the particular elements of natural philosophy varied in diff erent authors, they shared certain concepts common to both scholastic thought and Baroque aesthetics. Despite being considerably distant from seventeenth-century science, the homilies also served educational purposes and may be perceived as a step towards the Westernisation and secularisation of Russian culture. and Vývoj ústního kázání a žánru kázání v Rusku v 17. století byl převážně dílem západoruských autorů ovlivněných latinskou tradicí, jako jsou Ioannikij Galjatovskij, Lazar Baranovič a Simeon Polockij. Tito kazatelé začleňovali své obecné znalosti o kosmologii, astronomii a astrologii do svých homilií, které umožňují nahlédnout do intelektuálního pozadí doby skrze kosmologické prvky používané převážně jako součást rétorických konstrukcí. Funkce jednotlivých prvků přírodní fi losofi e se u různých autorů lišily, nicméně autoři sdíleli některé koncepty společné jak pro scholastické myšlení, tak pro barokní estetiku. Navzdory tomu, že jejich homilie byly značně vzdáleny úrovni vědeckého poznání v 17. století, plnily také vzdělávací účely a mohou být vnímány jako krok směrem k westernizaci a sekularizaci ruské kultury.