Původní český spis je věnován stavbě houslí od výběru dřeva, samotného sestrojení nástroje až po výběr laků. Zároveň seznamuje s význačnými českými a zvláště italskými houslaři z Cremony a Brescie. Určeno poučeným praktikům houslařům i houslistům. Praktickou stránku knihy podtrhuje dále tzv. Atlas, v němž stejný autor nabízí podrobně popsané vyobrazení houslí, viol, violoncell a basových smyčcových nástrojů přímo jako modely k jejich zhotovení.
Dějiny jednotlivých fakult pražské německé Karlovy univerzity v l. 1848-1898 (zvláště po ustavení samostatné německé univerzity r. 1882), doplněné statistickými údaji a životopisy profesorů. Sborník příspěvků k dějinám Karlovy univerzity, na níž se podle autorů přednášelo a zkoušelo výhradně německy i před rokem 1882, kdy rakouské Ministerstvo vyučování vydalo výnos o rozdělení univerzity na českou a německou část (28. 2. 1882). Prvý soubor příspěvků (s. 3-36) obsahuje všeobecné dějiny celé univerzity ve sledovaných letech 1848-1898 včetně seznamu jejích rektorů (s. 15-16), druhý zahrnuje statistická data (s. 37-43) a přehled nadací k podpoře univerzity i studentů (s. 44-56). Třetí oddíl se zabývá vývojem teologické fakulty a jejího profesorského sboru (s. 57-90). Čtvrtý oddíl (s. 91-154) přináší tytéž údaje o právnické fakultě. Pátý (s. 155-380) pojednává o lékařské fakultě, na níž se vyučovalo i veterinárnímu lékařství (s. 373-380). Poslední šestý oddíl (s. 381-470) informuje o vývoji, katedrách i profesorech filozofické fakulty. Závěr publikace tvoří chronologické seznamy děkanů všech uváděných fakult (s. 471-480). Kniha je provázena světlotiskovými přílohami a doplněna jmenným rejstříkem.
Popis a výklad nástěnných maleb v kapli svatého Václava v katedrále sv. Víta na Pražském hradě a připsání jejich autorství Mikuláši Wormserovi, Mistru Theodorikovi a Mistru Oswaldovi. Autor vychází ze své knihy "Die Wochenrechnungen und Betrieb des Prager Domes" (Týdenní účty a provoz pražské katedrály; sign. D 2171), v nichž jsou zmiňováni všichni uvedení dvorní malíři Karla IV., kteří vyzdobili freskami nejen svatováclavskou kapli, ale i ambit Emauzského kláštera a kaple hradu Karlštejn. Kniha je provázena poznámkami a doplněna třemi světlotiskovými přílohami: I. (za s. 14) Votivní obraz Ukřižování na východní stěně kaple (i s portrétem Karla IV.); II. (za s. 16) Zobrazení slavnosti Seslání Ducha Svatého a III. (za s. 24) Socha sv. Václava s Parléřovou značkou.