Text přednášky věnované pěstování hudby a zpěvu v severních Čechách na Českolipsku podle dochovaných záznamů zejména z 18. století. Prosloveno na výročním shromáždění českolipské učitelské jednoty 6. 3. 1880.
Komentované vydání Stavebního řádu královského hlavního města Prahy, sousedních měst (Karlín, Smíchov, Žižkov, Vinohrady) a okolních obcí, platného od 18. května 1886. "Nový stavební řád pro královské hlavní města Prahu a její předměstí: města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady, Žižkov, dále pak obce Košíře, Střešovice se Střešovičkami, Břevnov s Tejnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troja, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí. Platný od 18. května 1886. Ke všeobecnému užití se zvláštním ohledem na potřeby praxe a s formuláři vysvětlen Dr. Juliem Nejedlým." - Jedná se o stavební řád platný pro téměř celou plochu tzv. Velké Prahy (od 1. 1. 1922), při čemž "královským hlavním městem Prahou" se rozumí Praha I.-VI., a to komentovaný rakouský říšský zákon č. 40/1886 ze dne 10. 4. 1886, stavební řád pro Prahu, s platností od 18. 5. 1886, jímž se novelizoval stavební řád z r. 1862.
Pruská nacionalistická kritika národnostních bouří proti rakouským Němcům v Praze od listopadu 1897 do února 1898. V Lipsku vydaná kniha podrobně líčí reakce rakouského Říšského sněmu a Pražanů na sesazení rakousko-uherského ministra hraběte Badeniho, který se snažil o prosazování slovanských jazyků v těch částech monarchie, v nichž Slované převažovali. Po stručném nástinu interpelací slovanských poslanců v rakouském sněmu (mj. i dr. Podlipného) následuje kritika pražského primátora JUDr. Jana Podlipného, který si "dovolil" odmítnout pozvání na instalaci nového rektora pražské německé univerzity dr. Ulbricha (listopad 1897), dále komentovaný překlad Podlipného projevu na pražském magistrátu, který prý byl - podle anonymního autora knihy z bismarckovského Německa - podnětem k následujícímu rabování německých institucí a obchodů a k fyzickému napadání německých studentů. Vytloukání oken ve Německém divadle (nyní Státní opera; 27. 11. 1897, s. 21), napadnutí studentské hospody buršáckého spolku Carolina ve Štěpánské ulici (27. 11. 1897, s. 22-23). Dne 30. 11. prý byly vytloukány kavárny Continental, Central a Monopol, paláce Aehrenthalský (na rohu Václavského nám. a Štěpánské) a Clam-Gallasův (v Husově), sanatorium dr. Blocha v Žitné ulici. Dále jsou v knize kritizovány články v Národních listech, naopak chváleny jsou příspěvky v pražských německých listech Die Politik, Prager Tagblatt, Bohemia. Dne 1. 12. byla napadána - po několika provokatérských činech, jak kniha přiznává - sídla německých buršáckých spolků Germania, Schlaraffia a německá tělocvična v Mariánské ulici (dnešní Opletalova).
Statistické údaje o porodnosti, úmrtnosti, úrovni lékařství a zdravotnictví v Praze v 80. letech 19. století s přehledem článků o pražském zdravotnictví z lékařských časopisů 70. až 80. let 19. stol. Studie je zláštním otiskem z Prager Medicinische Wochenschrift (Pražského lékařského týdeníku) z r. 1893 (č. 39-42). V tabulkách i grafech a v komentářích k nim srovnává porodnost, nemocnost a úmrtnost v Praze se situací v dalších evropských velkoměstech v 80. letech 19. století. Studie klade důraz na rozšířenost onemocnění nakažlivými chorobami (TBC, tyfus) a na úspěšnost jejich léčení, dále na nutnost ozdravit bydlení pražské chudiny. Stať dále podává stručné dějiny lékařské a zdravotnické péče v Praze (od 11. do 19. století). Studie je doplněna přehledem použité literatury k tématu, řazené podle pražských lékařských periodik, ve kterých v 70. a 80. letech 19. století vycházela.