Sbírka lyrických veršů z pera pražského, německy píšící židovského spisovatele a básníka, poprvé vydaná roku 1928., Hugo Salus využívá i v této sbírce všech průvodních znaků, které ve své době učinily jeho poezii nesmírně přitažlivou a populární. Hlásí se hned v úvodu ke svému romantickému okouzlení, v údivu se rozhlíží kolem sebe a pozoruje svět stvořený Bohem, v němž se sice ozývá pláč utlačovaných i hlad, ale také naděje, víra a láska, které mohou zprostředkovat a přiblížit tóny "božích harf". Salus dokáže také zachytit podvečerní náladu v zasněné metropoli, ticho majestátních domů v centru města, panorama s hradem i podmanivou krásu kamenného mostu. V jeho básních se také objevují sociální a přírodní motivy, zobrazující například podzimní atmosféru nebo téměř posvátné lesní ticho., and Poezie v němčině.
Německý překlad velké opery s milostným příběhem na pozadí divokého náboženského konfliktu jako jedno z nejvýznaměnších jevištních děl 19. věku byla poprvé uvedena v pařížské Opeře 29. 2.1836 a do konce století se dočkala kolem 1000 repríz., Dichtung von Eugene Scribe, Émile Deschamps, (Ignaz Franz Castelli), [Musik] von Giacomo Meyerbeer, and herausgegeben von Carl Friedrich Wittmann
Monografie zpracovává téma vývoje židovského osídlení ve Vídni., Frontispice (Römer- oder Juden-Thurm auf der Elend-Bastei)., Mimokřesťanská náboženství, and Židovské náboženství
Publikaci k dějinám židovské hudby napsal autor v souvislosti s kuturními a přednáškovými aktivitami bratislavské židovské obce ve 20. letech 20. století. S předmluvou autora., vom Originale übersetzt durch Gisella Arányi, Rejstřík., and Dějiny hudby jednotlivých evropských národů
Román německy píšícího židovského spisovatele a žurnalisty evropského formátu, narozeného v jihomoravském Šafově, se zabývá podobně jako jeho celé dílo problematikou židovství., Román, napsaný již v průběhu dvacátých let minulého století, je považován za jeden z nejznámnějších Winderových příspěvků k otázce židovství. Vypráví příběh Alberta Wolfa, syna až dogmatického vyznavače talmudu, který se vzbouří proti komunitě, v níž žije a prchá z ní do víru velkoměsta. Ani tady však nenachází štěstí, vrací se proto zpět do původní pospolitosti, aby znovu zjistil, že v ní nedokáže existovat. Rozporuplné vazby k dodržovaní a lpění na židovských zvycích, tradicích a konvencích jsou pak připomenuty v samotném titulu, který přibližuje konkrétní nedorozumění v židovské obci, jehož předmětem se staly právě varhany. O možné využití tohoto hudebního nástroje v synagogách mezi sebou totiž kdysi vedly spor ortodoxní i přizpůsobiví členové židovského společenství., Beletrie v němčině, and Tištěno švabachem
Pamětní spis ke stému výročí existence c. a k. německé technické vysoké školy v l. 1806-1906 přináší její dějiny, medailony vyučujících, přehled studijních oborů ve škol. r. 1905/06 a seznam jejích posluchačů v l. 1856-1906., Předchůdkyně dnešního Vysokého učení technického, na niž se výjimečně od r. 1863 přednášelo i česky (s. 37), neměla vlastní budovu, nýbrž sídlila v Praze na mnoha adresách, jež uvedeny na plánku v tab. I. (příl. na konci knihy). Kniha se soustřeďuje na vývoj studijních oborů v závislosti na rozvoji technologií a kromě stručných životopisů přednášejících přináší i přehledy stolic a přednášek školy v obou jazycích., and Za spolupráce editorů: Gintl, Wilhelm Friedrich, 1843-1908 a Grünwald, Anton Karl, 1838-1920
Čtyřaktová opera na motivy biblického příběhu přebásněného německým básníkem židovského působu S.H.Mosenthalem byla rozpracována již v průběhu 60. let 19. století, poprvé uvedena byla ve dvorské opeře ve Vídni 10.3.1875., nach einem Text von H.S. Mosenthal* Salomon Hermann von Mosenthal, Musik von Karl Goldmark, and herausgegeben und eingeleitet von Georg Richard Kruse
Dvouaktová opera Karla Goldmarka s původním názvem Briseis na libreto německého básníka a evangelického duchovního Alfreda Formeye s pseudonymem E. Schlicht, byla poprvé uvedena 17.1.1899 ve Vídni., [Musik] von Karl Goldmark, and nach einem Texte von Emil Schlicht
Německé libreto opery Antona Rubinštejna podle divadelní hry Otto Ludwiga na biblické téma. Premiéra německého znění se konala 17.4.1875 v Belíně, v Praze poprvé zazněla 10.10. onoho roku., nach Otto Ludwig's gleichnamigem Drama von S.H. von Mosenthal, and Musik von Anton Rubinstein