Obsáhlá monografie zahrnující vedle vlastního soupisu svatovítského pokladu (se zvláštním zřetelem k ostatkům svatých) také jeho dějiny a přetisk 24 předchozích inventářů. 11 kapitol pojednává o dějinách chrámového pokladu od dob sv. Václava (929) do konce 19. stol. V popisu jsou jednotlivé předměty rozděleny do 7 oddílů: Ostatky Páně a Panny Marie. Památky po sv. Patronech. Relikviáře. Zlomek evangelia sv. Marka. Pamětní dary. Rukopisy druhdy v pokladu Svatovítském chované a knihovna kapitulní. Bohoslužebné nádoby a roucha. Přetisky starých soupisů (v latině) zahrnují inventáře sestavené od r. 1354 do r. 1683. Ilustrovaný text (94 vyobrazení) doprovází 80 obrazových příloh na tab. Věcný a jmenný rejstřík.
Stručný nástin dějin a popis budovy pův. farního kostela města Hradčan spolu s životopisem první převorky pražských bosých karmelitek sv. Elekty, jejíž mumifikované ostatky jsou v kostele uloženy.
Obecní zastupitelstvo a úřady, obecní dobročinné ústavy a živnostenské podniky - přehledy činnosti a jednací řády v 60. letech 19. stol. sestavené na základě úředních a archivních dokumentů. Volby obecního zastupitelstva. Formální činnost zastupitelstva a magistrátu - jednací řád městské rady a sboru obecních starších, jednací řád magistrátu král. hlav. města Prahy. Poradní sbory. Obecní řád Pražský z r. 1850 a návrhy na změny. Obecní úřady a jejich organizace. Mimořádné požitky úředníků a zřízenců. Disciplinární řád. Služební taxy, právní poplatky a přirážky k dani. Výslužné. Pohřební spolek úředníků. Chudobinec u sv. Bartoloměje na Novém Městě, chudobinec na Karlově, Pražská městská pojišťovna, Pražská obecní plynárna - jejich vznik, činnost, hospodaření, stanovy. Fot., půdorysy, tab.
Vznik spolku, perzekuce ze strany odpůrců postavení pomníku, komplikovaný výběr vhodného místa, konkurs na podání návrhů na pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí a slavnostní položení základního kamene 5. 7. 1903.
Pražskéhý rodák a virtuozní pianista Alfred Grünfeld, bratr úspěšného violoncellisty Heinricha Grünfelda, studoval na pražské konzervatoři, u Theodora Kullaka v Berlíně a později působil ve Vídni. Zde byla také v r. 1903 poprvé uvedena jeho opereta., Ludwig Fischl, Alexander Landesberg, and Musik von Alfred Grünfeld
Pamětní spis ke čtyřicetileté činnosti německého spolku Pražské kasino vysvětluje poslání spolku a popisuje jeho činnost v letech 1862-1902. Spolek byl založen na obranu "německých zájmů" v Praze jako reakce na zakládání českých národních spolků v letech 1861-1862 (Hlahol, Sokol a další) 18. června 1862 ve společenském sále na Žofíně. Prvým sídlem spolku bylo prvé patro domu čp. 780-II na Václavském náměstí, do r. 1869 sídlil v domě v čp. 736-II ve Vodičkově ul. (na jehož místě byly později postaveny Hlávkovy nadační domy). R. 1869 spolek zakoupil dům čp. 867-II (zaniklé čp. na Senovážném nám., nyní spojené s čp. 859, Na příkopě 22) a od vdovy Babette Dornitzerové zahradu příslušející k čp. 859-II (s. 19), na níž bylo r. 1875 staviteli Kirpalem a Linsbauerem dokončeno zahradní křídlo novostavby spolkového domu čp. 869-II (s. 23). Novostavba byla financována hypotékou, která ještě v době vydání knihy (r.1902) nebyla splacena (s. 24). R. 1891 bylo do budovy ní zavedeno elektrické osvětlení (s. 26). R. 1894 se počínala výstavba Zemské banky na sousedním pozemku (s. 27). R. 1896 byla vypsána architektonická soutěž na přestavbu budovy z r. 1875, v níž zvítězili členové spolku Kuder a Müller (s. 30), přestavba však do vydání spisu nebyla realizována. Dále knížka popisuje přátelskou atmosféru panující ve spolku již od jeho založení za předsednictví dr. Franze Schmeykala (1826-1894; s. 33-36) i za dalších předsedů (s. 37-42). Následuje popis spolupráce Pražského kasina s dalšími německými národními spolky v Čechách a s Německým školským spolkem (s. 43-64).
Autobiografické vzpomínky tří českých divadelníků (V. Štecha, K. Šípka a J. Štolby) doplňuje monografická studie J. Štolby věnovaná zapomenutému českému dramatikovi J. O . Veselému.