Edice latinských a německých právnických textů a královských listin platných na Starém Městě pražském ve 14. stol. s úvodem o vzájemném ovlivňování německého a slovanského městského práva. Kniha v úvodu seznamuje s metodologií zpracování archivních pramenů, kterou editor použil. Zápisy a listiny právnické povahy z pražského městského archivu a z archivu pražských dominikánů autor uspořádal do uceleného kodexu pražského městského práva. Jsou psány dílem latinsky, dílem středohornoněmčinou (Mittelhochdeutsch), němčinou 14. století, kterou hovořili pražští, čeští i rakouští a bavorští Němci. Vlastní rekonstruovaný kodex městského práva obsahuje texty o Ungeltu, právech a povinnostech jednotlivých řemeslnických cechů, měšťanů a dalších obyvatel města, o soukromém vlastnictví, o organizování obchodu, o clech a dalších peněžitých dávkách, o správě města i zásadách městského trestního práva. Jednotlivé "paragrafy" rekonstruovaného zákoníku jsou nadepsány výlučně latinsky. Zákoník je doplněn listinami Přemyslovců ze 13. a Lucemburků ze 14. století, které se týkají městského práva českých královských měst. Kniha je doplněna věcným rejstříkem a přehledem použité literatury.
Pamětní tisk u příležitosti oslav 50. výročí založení konzervatoře v Praze. Eine Denkschrift bei Gelegenheit der 50 jährigen Jubelfeier der Gründung. -
Separát z dvousvazkové publikace rakouského historika a topografa "Císařství Rakouské" ze 40. let 19. stol. obsahuje část pojednávající o dějinách, zeměpisu a památkách Prahy.
Pamětní spis o předání bývalého kláštera dominikánů na Malé Straně v Karmelitské ulici 6 (č. p. 387) četnickým kasárnám r. 1855. Dějiny kláštera i rakouského četnictva s rytinami. Na místě původně do r. 1124 stávala synagoga (s. 3), r. 1303 zde byl založen klášter dominikánek u sv. Anny, které r. 1313 přesídlily do původně templářského kláštera na Staré Město (klášter s kostelem sv. Vavřince a sv. Anny u Anenského nám.) a téhož roku tam přesídlily cisterciačky (s. 4) a změnily zasvěcení kostela na sv. Maří Magdalénu. Za husitských válek byl klášter vypleněn a až r. 1608 byl předán dominikánům, kteří původně sídlili u Karlovy ulice (na místě jejich kláštera vystavěno jezuitské Klementinum). Ti zde sídlili až do r. 1783, kdy byl klášter zrušen. Druhá kapitola (s. 15-22) pojednává o přestavbě kláštera pro účely četnických kasáren, kdy byly do kostela vestavěny pavlače. Třetí kapitola (s. 23-60) líčí dějiny, poslání a organizaci c. a k. rakouského četnictva, založeného r. 1849. Kniha je provázena rytinami kostela, kláštera, půdorysů pater kasáren, rytinovými reprodukcemi freskové výzdoby kasáren a podobiznami vybraných četnických velitelů. V budově sídlil ve 40.- 90. letech 20. století Státní ústřední archiv, od r. 2004 Muzeum české hudby.
Pamětní spis k 50. výročí Stavovského polytechnického ústavu (předchůdce Českého vysokého učení technického) popisuje vývoj ústavu v l. 1806-1856 a uvádí životopisy jeho bývalých i v r. 1856 na škole působících profesorů. Stavovský polytechnický ústav navázal r.1806 na činnost České stavovské inženýrské školy (zal. 1707; s. 3-5). Kromě životopisů v době vydání knihy (1856) již zesnulých profesorů (s. 191-235) a soudobých profesorů (s. 236-256) ústavu a abecedního seznamu všech posluchačů ústavu (s. 260-338) publikace obsahuje i program oslavy 50. jubilea trvání ústavu, pořádané 10. listopadu 1856. - 1 rytina: portrét Františka Josefa rytíře Gerstnera.