Stručný nástin dějin a popis budovy pův. farního kostela města Hradčan spolu s životopisem první převorky pražských bosých karmelitek sv. Elekty, jejíž mumifikované ostatky jsou v kostele uloženy.
Pamětní spis ke čtyřicetileté činnosti německého spolku Pražské kasino vysvětluje poslání spolku a popisuje jeho činnost v letech 1862-1902. Spolek byl založen na obranu "německých zájmů" v Praze jako reakce na zakládání českých národních spolků v letech 1861-1862 (Hlahol, Sokol a další) 18. června 1862 ve společenském sále na Žofíně. Prvým sídlem spolku bylo prvé patro domu čp. 780-II na Václavském náměstí, do r. 1869 sídlil v domě v čp. 736-II ve Vodičkově ul. (na jehož místě byly později postaveny Hlávkovy nadační domy). R. 1869 spolek zakoupil dům čp. 867-II (zaniklé čp. na Senovážném nám., nyní spojené s čp. 859, Na příkopě 22) a od vdovy Babette Dornitzerové zahradu příslušející k čp. 859-II (s. 19), na níž bylo r. 1875 staviteli Kirpalem a Linsbauerem dokončeno zahradní křídlo novostavby spolkového domu čp. 869-II (s. 23). Novostavba byla financována hypotékou, která ještě v době vydání knihy (r.1902) nebyla splacena (s. 24). R. 1891 bylo do budovy ní zavedeno elektrické osvětlení (s. 26). R. 1894 se počínala výstavba Zemské banky na sousedním pozemku (s. 27). R. 1896 byla vypsána architektonická soutěž na přestavbu budovy z r. 1875, v níž zvítězili členové spolku Kuder a Müller (s. 30), přestavba však do vydání spisu nebyla realizována. Dále knížka popisuje přátelskou atmosféru panující ve spolku již od jeho založení za předsednictví dr. Franze Schmeykala (1826-1894; s. 33-36) i za dalších předsedů (s. 37-42). Následuje popis spolupráce Pražského kasina s dalšími německými národními spolky v Čechách a s Německým školským spolkem (s. 43-64).
di Leone Sinigaglia, U první skladby uveden text také samostatně., Obsahuje skladby:
La tregua ;
Triste sera, and Sólový zpěv s doprovodem klavíru či jiného sólového nástroje.
5. svazek Knihovny Divadelních listů obsahuje překlad Hauptmannova básnického dramatu Hanička v překladu Bedřicha Šalouna. Hra byla poprvé uvedena v listopadu 1901Národním divadlem s Marií Hilbertovou v hlavní roli.