Adresář královského hlavního města Prahy, Vyšehradu, Karlína a Smíchova z roku 1859 uvádí adresy jejich obyvatel, majitelů domů řazených podle čísel popisných, advokátů, lékařů, lékárníků a nemocnic, úřadů, firem, náboženských a kultuních organizací. První ročník adresáře Prahy, zabírající území Starého a Nového Města, Malé Strany, Hradčan a Josefova, i jmenovitě uvedených předměstí (Vyšehrad, Karlín a Smíchov) je rozdělen do pěti oddílů. Prvý (s. I-1 -I-226-I) přináší adresy abecedně řazených majitelů domů. Druhý (s.II-1 -II-43) přehled majitelů domů řazených podle čísel popisných (v rámci jednotlivých čtvrtí a předměstí), seznam farností, abecední seznam pražských ulic a náměstí a abecední přehled domovních znamení s odkazy na čísla popisná. Třetí oddíl (s. III-44 - III-52) obsahuje dle jmen abecedně řazené seznamy advokátů, notářů, lékařů (včetně veterinářů), lékárníků, obvodních porodních bab a léčebných ústavů. Čtvrtý oddíl (s.IV-53 -IV-96) podává adresy zemských i městských úřadů, obchodních i kulturních spolků a společností (i s jejich předsedy a zakládajícími členy), seznam obchodních, továrních a živnostenských firem v celém jmenovaném území (zapsaných u c.k. Obchodního soudu v Praze). Poslední, pátý oddíl (s. V-87 -V-107) uvádí adresy civilních, vojenských, městských a obecních úřadů, veřejných i soukromých škol, vzdělávacích i charitativních institucí (včetně židovských), adresáře vydavatelství německých i českých novin a časopisů (včetně zodpovědných redaktorů a periodicity) a seznam hotelů, pivnic, vináren, kaváren, cukráren a zahradních restaurací, řazený dle čtvrtí a předměstí.
Stavební dějiny Prahy, dějiny vodního a silničního stavitelství v Čechách. Pamětní tisk ke 3. sjezdu německých architektů a inženýrů v Praze v roce 1844.
Astronomicko-meteorologická ročenka na rok 1842 obsahuje tabulku astronomických efemerid na rok 1842, pojednání o změnách magnetického pole v Praze a srovnání vývoje tlaku vzduchu v Praze a 3 dalších městech v letech 1839-1840. První ročník ročenky v úvodu vysvětluje své poslání povzbudit amatérské pozorovatele k většímu úsilí. Ročenka přináší rozsáhlé pojednání o vlivech Měsíce i jiných planet na změny magnetického pole, pozorovaného v Praze ve 30. letech 19. století (s. 53-149). Další studie shrnuje výsledky meteorologických pozorování vývoje tlaku vzduchu, teplot, síly a směru větru slovem (s. 150-200) i tabulkami (s. 201-272) v Praze, Miláně, Štýrském Hradci (Gratz) a Budě (část Budapešti zvaná německy Ofen). Kniha je doplněna vlepenou přílohou s grafy znázorňujícími vliv Měsíce na změny atmostérického tlaku, teplotu i jasnost či zataženost oblohy.