Sbírka veršů českého i německého romantického básníka, spisovatele, cestovatele a lékaře židovského původu čerpá především z lidové slovesnosti jihoslovanských národů., Siegfried Kapper se ve svém díle zabýval i historií a písemnictvím jihoslovanských národů. Ze svých balkánských cest vytěžil také náměty, které se dotýkají dějin a identity Slovanů v Černé Hoře. Vznikly tak dva oddíly básnických "ohlasů", o nichž sám Kapper podotýká, že se "zakládají na pověstech a pamětech". V tomto konkrétním opusu se například snaží zachytit na příběhu rodu Crnojevců či na životě utlačovaných obyvatel ponížení, jehož obětí se stali lidé trpící pod tureckou nadvládou. V závěrečné, bojovně laděné poznámce této sbírky Kapper dokonce připomíná, že tyto verše jsou obrazem "ze strmých oněch hor nad mořem jaderským, na nichžto se chystá duch slovanský k velikému boji za svobodu" a tímto prohlášením deklaroval svou pevnou víru, že toto území brzy dosáhne samostatnosti a práva na sebeurčení., podává Siegfried Kapper, and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti.
Šestá sbírka veršů významného literárního historika, divadelního teoretika, překladatele, germanisty a básníka je především svědectvím o hledání jeho identity, prokládaném osobními prožitky i názory na tehdejší společnost., Sbírkou "Hlasy" uzavírá Otokar Fischer své první básnické období a poté se jako autor poezie na dlouhých osm let odmlčuje. Fischer často v tomto cyklu zdůrazňuje motiv samoty, která se však pro něho zároveň stává prostorem pro úvahy a přemítání. Jejich hlavním obsahem je pak ujasnění básníkova vztahu ke společnosti i snaha definitivně v ní zaktovit. Současně ale s touto problematijkou si básník klade řadu otázek, z nichž nejpalčivější je patrně uvědomění si vlastní totožnosti. Tato identifikace je patrná nejvíce v básní "Ke kořenům", kde autor s pronikavou naléhavostí odhaluje nelehkou a bolestnou historii židovského národa, k němuž se i on sám hlásí: "...mnou vrstvy věků, strmé propasti, / svou křičí touhu, touhu po slasti; // mnou, jenž jsem krůpěj, šumí moře běd; / mnou, jenž jich neznal, úpí hoře ghett;..."., Obsahuje básně:
Křídla
Ostrov
Písek
Bezvětří
Prstýnek
Troilus
Letní noc
Stvořitel
Svatokrádce
Ke kořenům
Orestes
Západ a Východ
Norderney
Mystika krve
Píseň aristokratická
Hlubiny
Poselství, and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti
Text přednášky, která byla proslovena známým literárním historikem v pražském lingvistickém kroužku 4. ledna 1932. and Otokar Fischer se ve své přednášce zabýval především tím, jakým způsobem dokázal František Ladislav Čelakovský zpracovat původní předlohu, jak přistupoval k danému materiálu a jak jej přebásnil. Uvažoval i o tom, co při této práci českého básníka nejvíce povzbuzovalo, co mu dávalo "vzor, pobídku a posilu obrazivosti". Zároveň však Fischer v tomto textu naznačuje, že jeho zkoumání uvedených otázek nedospělo ještě do definitivní podoby, proto se domnívá, že jeho proslov je možné chápat jako platformu k další diskusi o této literární problematice.
Třetí básnická kniha současného autora ukrývajícího se pod pseudonymem Elsa Aids, je vyhrocenou výpovědí s drásavou až naturalistickou intimitou., "Kniha omezení" Elsy Aids je zároveň i knihou soustavného monologu, který v několika rovinách definuje postoje, názory i senzitivní hranice lidské existence. Je zde i náznak děje, v němž majitel automobilu "s namáčknutým chladičem" projíždí zběsilým tempem po "ošklivém Česku", jež je reprezentováno přemírou eroticky vypjatých partnerských vztahů, specifikovaných nekonečnými odchody, nedorozuměními a zpřetrhanými citovými vazbami. Často se tu jako motiv emocionální prázdnoty a rozchodu objevuje letiště, jež dává možnost ztratit se, "zmizet úplně" a už se nikdy nevracet. Verše Elsy Aids jsou pronikavou analýzou intimních dotyků, jimž se ovšem nedostává lásky ani vřelosti, ale spíše vyjadřují kruté vystřízlivění, útěky a úniky, cosi, co kdysi znamenalo touhu a přinášelo světlo, ale nyní se proměnilo v mnohdy až zoufalou temnotu., Na hřbetu označení: 50, and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti.
Stručná historie této církve od roku 1530 je doprovázena tabulkou s přehledem kněží a učitelů působících v jednotlivých městech na Moravě a Slovensku. and Křesťanské církve, obce a sekty. Původní církve. Východní křesťanské církve. Ruská pravoslavná církev. Řecká církev. Slovanská církev. Římskokatolická církev. Národní episkopální církve. Anglikánská církev. Protestantské církve a sekty. Presbyteriáni. Baptisté. Metodisté. Unitáři. Ostatní křesťanské obce většinou bez kněží. Mormoni. Kvakeři. Svědkové Jehovovi. Armáda spásy. YMCA, YWCA. Náboženské spolky.
Kalendáře, ročenky a náboženská literatura jednotlivých církví.
Sólové pěvecké kvarteto Pražského Hlaholu: Eduard Krtička, Václav Masopust, Emanuel Starý a Karel Ryba. and Na oslavu padesátileté činnosti mateřského spolku ze svých pamětí vypravuje Karel Ryba, člen "Kytary".
České libreto k opeře Karla Bendla napsala Eliška Krásnohorská podle novely E. G. Bulwer-Lyttona. Premiéra opery se odehrála 2.5.1891 v Národním divadle v Praze., dle novelly Bulverovy sepsala Eliška Krásnohorská, and hudbu složil Karel Bendl
Pětiaktová veršovaná tragédie význačného básníka a překladatele, který za její námět zvolil povstání římských otroků pod vedením gladiátora Spartaka. and Dramatická literatura v češtině. Divadelní hry. Rozhlasové hry. Filmové scénáře. Televizní scénáře.