Stavební dějiny Prahy, dějiny vodního a silničního stavitelství v Čechách. Pamětní tisk ke 3. sjezdu německých architektů a inženýrů v Praze v roce 1844.
Astronomicko-meteorologická ročenka na rok 1842 obsahuje tabulku astronomických efemerid na rok 1842, pojednání o změnách magnetického pole v Praze a srovnání vývoje tlaku vzduchu v Praze a 3 dalších městech v letech 1839-1840. První ročník ročenky v úvodu vysvětluje své poslání povzbudit amatérské pozorovatele k většímu úsilí. Ročenka přináší rozsáhlé pojednání o vlivech Měsíce i jiných planet na změny magnetického pole, pozorovaného v Praze ve 30. letech 19. století (s. 53-149). Další studie shrnuje výsledky meteorologických pozorování vývoje tlaku vzduchu, teplot, síly a směru větru slovem (s. 150-200) i tabulkami (s. 201-272) v Praze, Miláně, Štýrském Hradci (Gratz) a Budě (část Budapešti zvaná německy Ofen). Kniha je doplněna vlepenou přílohou s grafy znázorňujícími vliv Měsíce na změny atmostérického tlaku, teplotu i jasnost či zataženost oblohy.
Vývoj výstavby železniční trati Olomouc-Praha (1841-1845) od trasování přes stavbu železničních náspů, mostů, tunelů a nádraží po její vybavení lokomotivami jsou ilustrovány dobovými rytinami míst s nádražími a výkresy technických staveb dráhy. Téměř pamětní spis ke zprovoznění prvé pražské parní železnice (roku 1845) obsahuje 40 dobových rytin moravských a českých míst na trati Olomouc-Praha, v nichž byla zřízena nádraží, dvě horopisné mapy průběhu dráhy a 5 tabulí s rytinami drážních staveb (náspů, tunelů, mostů, propustků) a plánků kolejišť v pěti městech včetně kolejiště pražského (nyní Masarykova) nádraží. Na rubu desek knihy jsou dobové plány Olomouce (na přední desce) a Prahy (na zadní desce). Na 24 stránkách textu jsou zaznamenány dějiny stavby trati včetně výstavby drážních staveb a popisu železničních vozidel (s. 24).
Edice latinských a německých právnických textů a královských listin platných na Starém Městě pražském ve 14. stol. s úvodem o vzájemném ovlivňování německého a slovanského městského práva. Kniha v úvodu seznamuje s metodologií zpracování archivních pramenů, kterou editor použil. Zápisy a listiny právnické povahy z pražského městského archivu a z archivu pražských dominikánů autor uspořádal do uceleného kodexu pražského městského práva. Jsou psány dílem latinsky, dílem středohornoněmčinou (Mittelhochdeutsch), němčinou 14. století, kterou hovořili pražští, čeští i rakouští a bavorští Němci. Vlastní rekonstruovaný kodex městského práva obsahuje texty o Ungeltu, právech a povinnostech jednotlivých řemeslnických cechů, měšťanů a dalších obyvatel města, o soukromém vlastnictví, o organizování obchodu, o clech a dalších peněžitých dávkách, o správě města i zásadách městského trestního práva. Jednotlivé "paragrafy" rekonstruovaného zákoníku jsou nadepsány výlučně latinsky. Zákoník je doplněn listinami Přemyslovců ze 13. a Lucemburků ze 14. století, které se týkají městského práva českých královských měst. Kniha je doplněna věcným rejstříkem a přehledem použité literatury.
Separát z dvousvazkové publikace rakouského historika a topografa "Císařství Rakouské" ze 40. let 19. stol. obsahuje část pojednávající o dějinách, zeměpisu a památkách Prahy.