Soupis libeňských domů i jejich majitelů a adresář firem, úřadů a ústavů zachycuje situaci v polovině 90. let 19. stol. I. oddíl: Ukazatel domů v Libni (Stará Libeň, Nová Libeň, Židovské město, Holešovičky) podle čísel popisných s uvedením jmen jejich majitelů. Abecední seznam ulic, míst a náměstí. Seznam majitelů domů. II. oddíl: Adresy soukromých osob, obchodních firem, drah, akciových a obchodních společností. III. oddíl: Oborový adresář obchodníků a živnostníků. IV. oddíl: Samosprávné, státní a jiné veřejné i soukromé úřady, školy, ústavy, společnosti, spolky, dráhy apod. V. oddíl: Obchodní a živnostenská oznámení a doporučení (inzeráty). - Abecední rejstřík obsahu I., III. a IV. oddílu. - Vyobrazení: Lihovar firmy F. X. Brosche syn, První česko-moravská továrna na stroje, Pražská akciová strojírna, Parostrojní pivovar spol. The Bohemian Breweries Limited, Parní pila a parketárna firmy A. Lanna, C. k. výs. továrna na kožné a voskované plátno a koberce a mechanická tkalcovna firmy M. Graba synové, Strojní přádelna, tkalcovna a barvírna firmy Bří Perutzové, C. k. výs. továrna na barvení koží a jirchárna L. Jelínka, Belgická plynárna.
Komplexní adresář obyvatel, firem, úřadů a ústavů s ukazatelem domů, jejich čísel popisných a majitelů, doplněný seznamem ulic a náměstí mapuje situaci v Praze počátkem devadesátých let 19. stol. I. oddíl: Adresy samostatných osob, obchodních firem, bank, drah, záložen, pojišťoven, akciových společností a obchodních společností. II. oddíl: Obyvatelstvo dle povolání a adresář obchodníků a živnostníků. III. oddíl: Samosprávné, státní a jiné veřejné i soukromé úřady, školy, ústavy, společnosti, časopisy, spolky a jiná zařízení. IV. oddíl: Ukazatel domů dle čísel popisných i orientačních, se jmény knihovních majitelů a názvy domovních štítů i far, k nimž jsou jednotlivé domy přiděleny, se seznamem bašt, bran, jezů, mostů, ostrovů, přístavů a přívozů. Abecední seznam ulic a náměstí se zřetelem na stará pojmenování a nová i stará čísla domovní. Abecední rejstřík pamětihodných domovních štítů. Seznam bývalých bubenských čísel popisných změněných v popisná čísla holešovická. V. oddíl: Obchodní a živnostenská doporučení (inzertní část). - Český a německo-český abecední rejstřík obsahu II., III. a IV. oddílu.
Komplexní adresář obyvatel, firem, úřadů a ústavů s ukazatelem domů, jejich čísel popisných a majitelů, doplněný seznamem ulic a náměstí mapuje situaci v Praze v polovině devadesátých let 19. stol. I. oddíl: Adresy samostatných osob, obchodních firem, bank, drah, záložen, pojišťoven, akciových společností a obchodních společností. II. oddíl: Obyvatelstvo dle povolání a adresář obchodníků a živnostníků. III. oddíl: Samosprávné, státní a jiné veřejné i soukromé úřady, školy, ústavy, společnosti, časopisy, spolky a jiná zařízení. IV. oddíl: Ukazatel domů dle čísel popisných i orientačních, se jmény knihovních majitelů. Seznam bašt, bran, jezů, mostů, ostrovů, přístavů a přívozů. Abecední seznam ulic a náměstí se zřetelem na stará pojmenování a nová i stará čísla domovní. Abecední rejstřík pamětihodných domovních štítů a názvů stavení. Farní osady a domy k nim příslušné. Dozorčí okresy. Seznam bývalých bubenských čísel popisných změněných v popisná čísla holešovická. Počet obyvatel v letech 1880-1890. Přírůstky domů k 25. 11. 1895. V. oddíl: Inzertní část. - Český a německo-český abecední rejstřík obsahu II., III. a IV. oddílu.
Libreto odehrávající se v Egyptě za vlády faraónů. Etiopská princezna Aida jako zajatá otrokyně miluje Radama, který je vojevůdcem Egypta v boji proti její milované vlasti. Soupeřkou v lásce je jí osudově žárlivá egyptská princezna Amneris. Koncept příběhu Aidy pochází od francouzského egyptologa Augusta Mariette. Camille du Locle ho částečně upravil a nabídl Giuseppe Verdimu, u něhož si egyptský vicekrál Ismail I. objednal zkomponování opery. August Mariette dohlížel na scénu, kostýmy a rekvizity chystané opery. Kvůli nim se dokonce pozdržela původně plánovaná premiéra, protože byly zadrženy v Prusy obležené Paříži. Slavná premiéra se v Káhiře 24.12.1871 konala bez přítomnosti Verdiho, který za skutečnou premiéru považoval až tu před milánským publikem 8.2.1872 pod taktovkou Franca Faccia a s Terezou Stolzovou v titulní roli. Česká premiéra se konala 15.2.1884 v ND v Praze za řízení Mořice Angera.
Nástin historie první státní reálky s českým vyučovacím jazykem v Praze v Panské ulici a medailon profesora a spisovatele J. Wenziga doplňují vzpomínky, črty i odborná pojednání z pera bývalých studentů ústavu.
První ročník almanachu popisuje stav pražské městské správy v r. 1898. Almanach navazuje na pro úřední potřeby vydaný Obecní schematismus král. hlavního města Prahy na rok 1897 (sign. MKP 1897 U 499), který obsahoval pouze přehled zastupitelů, úředníků, duchovních, učitelů a ředitelů chudinských zařízení. Nově koncipovaný almanach obsahuje vedle uvedených přehledů (část I. a II.) i historická a právní pojednání týkající se obce Pražské a chronologii významných událostí od 1. 11. 1896 do 31. 10. 1897 (část III.). Uvedené příspěvky mají doplnit každoročně vydávané administrační zprávy městské statistické kanceláře a částečně nahradit zamýšlené sepsání soudobých dějin města.
Druhý ročník almanachu doplněného několika příspěvky k dějinám Prahy popisuje stav pražské městské správy v r. 1899. Část III. obsahuje vedle obecní kroniky (1. 11. 1897 - 31. října 1898) historické příspěvky: Obecní starší král. hlav. města Prahy od r. 1848 až po naše dny • Zpráva o činnosti komise pro soupis stavebních uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy • Příspěvky k místopisu král. hl. města Prahy I. Z rynku Staroměstského (J. Teige).