Komentovaná edice latinských záznamů jednání koncilů Arcibiskupství pražského z l. 1353-1413 s německým úvodem o vzhledu jejich rukopisů i o jejich významu pro dějiny Prahy i celého Království českého., V úvodu editor seznamuje s dějinami pražského biskupství a - od r. 1344 - i arcibiskupství, podává obsah statut pražské metropolitní kapituly u sv. Víta z roku 1350 a provádí kodikolický rozbor kodexů, v nichž jsou zaznamenána jednání koncilů Arcibiskupství pražského z l. 1353-1413. Vlastní edice latinských textů koncilů je provázena německými faktografickými a historickými poznámkami., Carl Adolf Constantin von Höfler, Náboženství., Dějiny náboženství., Oborové slovníky, encyklopedie, bibliografie., Osobnosti., and Dějiny.
Edice německo-česko-latinské cechovní knihy pražských malířů a štítařů z let 1348-1527 s německým historicko-kodikologickým úvodem a poznámkami pod textem edice., Rukopis, jehož edice jest obsahem této knihy, byl darován hr. Kašparem Šternberkem r. 1802 Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyni dnešní Národní galerie v Praze (s. 2). Úvod dále seznamuje čtenáře nejen s vlatními dějinami cechu, ale i s lingvistickými proplémy při luštění jeho německého i českého textu. Vlastní edice (s. 61-97) přináší k roku založení cechu (r. 1348) cechovní statuta v paralenmí středohornoněmeckém a českém znění. Zápisy - vesměs latiské nebo české - k dalším rokům zaznamenávají jak usnesení cechovních schůzí, včetně změn stanov, tak i dobové přehledy jeho členů., Oborové slovníky, encyklopedie, bibliografie., Osobnosti., Dějiny., and Autoři komentářů:
Pangerl, Matthias, 1834-1879 ;
Woltmann, Alfred, 1841-1880
Pamětní spis ke stému výročí existence c. a k. německé technické vysoké školy v l. 1806-1906 přináší její dějiny, medailony vyučujících, přehled studijních oborů ve škol. r. 1905/06 a seznam jejích posluchačů v l. 1856-1906., Předchůdkyně dnešního Vysokého učení technického, na niž se výjimečně od r. 1863 přednášelo i česky (s. 37), neměla vlastní budovu, nýbrž sídlila v Praze na mnoha adresách, jež uvedeny na plánku v tab. I. (příl. na konci knihy). Kniha se soustřeďuje na vývoj studijních oborů v závislosti na rozvoji technologií a kromě stručných životopisů přednášejících přináší i přehledy stolic a přednášek školy v obou jazycích., and Za spolupráce editorů: Gintl, Wilhelm Friedrich, 1843-1908 a Grünwald, Anton Karl, 1838-1920
Sbírka básní z konce 19. století inspirovaných zákoutími Hradčan a osiřelého Pražského hradu., Ve sbírce Hradčanské písničky básník vyjadřuje smutek nad Hradem bez krále (Sirý trůn, s. 18-19, Lví sluj, s. 33-35, Žluté kvítí, s. 36-37, Rajská zahrada, s. 49-50), nad Královskou hrobkou (s. 12-13), Královským letohrádkem (Belveder, s. 46-47), Zlatou uličkou (s. 75-76) a Zpívající fontánou (Plačící fontána, s. 82-83) a přidává několik výpravných balad (Bezhlavý jezdec, s. 65-69; o ulici Úvoz), (Milost Jeho Milosti, s. 60-62; o r. 1621). Sbírka Písničky kovářova syna obsahuje přírodní lyriku z Moravského krasu, básníkovo smuteční rozloučení se Svatoplukam Čechem (s. 121-123) a báseň o soše na nádvoří v Klementinu (Píseň o klementinském studentu, s. 234-239)., and Beletrie o Praze.
Dvojjazyčná česko-německá zpráva o výstabě, zařízení a chodu šesti okresních chcorboinců na dnešním území Prahy a Středočeského kraje, podporovaných Zemským výborem království Českého r. 1897., Chorobince, podle statutu na s.38, byly koncem 19. stol. jistým přechodem mezi dnešním domovem důchodců a léčebnou dlouhodobě nemocných a byly zřizovány pro chudé občany. Zpráva popisuje okresní chorobimce v Českém Brodě (s. 4-7), v Německém Brodě (dnešní Havlíčkův Brod; s. 9), v Říčanech u Prahy (s. 9-14), ve Sleném (s. 14-20), na Smíchově u Prahy (čp. 720, nyní budova základní školy v Praze 5; s. 20-28), v Novém Straěecí (s. 28-30). Kniha je doplněna statistickou tabulkou k r. 1897 (s. 36), stanovami chorobinců (s. 38-40) a fotografiemi jmenovaných chorobinců v příloze., Pražské zdravotnictví., Veřejné zdravotnictví a lékařství v Praze., and Pražské nemocnice.
Dějiny, architektura a výzdoba kostela Panny Marie a Karla Velikého na Karlově., Brožura z roku 1903 přibližuje zevrubně kostel založený Karlem IV., legendu, která se ke stavbě váže, historii jeho svěcení. A především architekturu (několik kreseb a plánků) a vnitřní výzdobu. Menší část je věnována bývalému klášteru augustiniánů-kanovníků - tehdejšímu městskému chorobinci., Praha 2., Nové Město., and Vinohrady.
Stručný životopis 29. pražského arcibiskupa Lva Skrbenského z Hříště (1863-1938) vydaný u příležitosti jeho jmenování arcibiskupem (r. 1899)., Pamětní spis ku jmenování arcibiskupem podává též stručnou genalogii rodu Skrbenských z Hříště (ves Hříště se nalézá u Přibyslavi) a uvádí významnější představitele rodu. Brožura dále zmiňuje Skrbenského církevní kariéru až do jmenování arcibiskupem. Skrbenského fotografie., Náboženství., Dějiny náboženství., Oborové slovníky, encyklopedie, bibliografie., Osobnosti., and Dějiny.
Osudy hrobky českých králů, její úprava podle návrhu arch. Kamila Roškota a výsledky jejího ohledání a průzkumu kosterních pozůstatků při otevření v r. 1928. and Napsali Kamil Hilbert, Antonín Podlaha, Jindřich Matiegka
Správa a provoz pražských veřejných špitálů (chorobnic či chorobinců) na konci 19. století se zvláštním zřetelem k fungování chorobince na Karlově v bývalém klášteře augustiniánů včetně finančních nákladů na chod ústavu., Pražské zdravotnictví., and Veřejné zdravotnictví a lékařství v Praze.
Abecední seznam ulic a náměstí Velké Prahy (ve stavu k 1. 1. 1922) s uvedením odkud - tedy, od které ulice, potažmo náměstí - kam dotyčná ulice vede. U každé lokality uvedena římskou čísliscí čtvrť., U přejmenovaných lokalit uveden odkaz na nové pojmenování, např. "Ferdinandova tř. nyní Národní" (s. 13). Je zajímavé, že dnešní Vinohradská uvedena ještě pod názvem "Jungmannova", a nikoliv tř. gen. Foche., Oborové slovníky, encyklopedie, bibliografie., and Pražské adresáře a ukazatele.