Statistická ročenka královské Prahy a tehdejších předměstí za r. 1891 a 1892 přináší statistické i faktografické informace správního, demografického, ekonomického a sociálního charakteru i údaje týkající se dopravní a technické infrastruktury města. Území Obce pražské (stav a jednání o přičlenění předměstských obcí). Obyvatelstvo. Změny v zastupování obce (volby). Formální činnost městské rady a sboru obecních starších (schůze, odbory). Zastoupení pražských občanů v porotě. Vnitřní záležitosti magistrátu a obecních úřadů a ústavů (organizace, personálie, agenda). Finance (příjmy, vydání, obecní jmění, dluhy, hospodářská opatření). Záležitosti živnostenské a tržní. Záležitosti stavební. Záležitosti berní. Zásobování města vodou. Osvětlení. Komunikace (regulace města, komunikační cesty a udržování jejich stavu). Kanalizace. Sady a stromořadí. Veřejná bezpečnost (policie, obecní stráž, hasiči, věznice). Hřbitovy a pochovávání. Chudinství. Školství a podporování věd a umění. Záležitosti náboženské a patronátní, popisní a vojenské. Vědecké ústavy a městské organizace (archiv, statistická komise, pojišťovna, spořitelna). - Rejstřík.
Český překlad libreta ze života italského umělce a dobrodruha. V Římě o masopustním karnevalu se Cellinimu nepodaří uprchnout s dcerou papežského pokladníka a při rvačce navíc zabije člověka. Vykoupí se tím, že přes noc dokočí a odlije sochu Persea. Poprvé byla opera hrána v pařížské Opeře 10. 9. 1838, česká premiéra se konala v ND v Praze 10.10.1894. Před 2. dějstvím zazněla Berliozova předehra Římský karneval.
Šamberkova fraška, která měla premiéru 12. 12. 1867 v Prozatímním divadle, pojednává o manželské dvojici, která se stala obětí autorovy mystifikace. Jeden o druhém si totiž myslí, že je duševně chorý. Ex. e - 5. vyd., r. 1919, 28 s.
Obsah díla a veršované libreto k Fibichově opeře zpracoval podle Shakespearovy hry básník a překladatel J. Vrchlický. Důraz je v libretu kladen na pohádkovost příběhu a na vykreslení ušlechtilosti Prosperovy v kontrastu s nízkostí Kalibanovou. Opera měla premiéru v Národním divadle v Praze 1. 3. 1895.
Ilustrovaný životopis významné české spisovatelky doplněný rozborem jejích děl. Součástí publikace jsou také úryvky a citace z Němcové děl, několik charakteristických úvodů jejích pohádek, ukázka frazeologie Boženy Němcové, přehled jejích děl a literatury o ní. Práci uzavírá ukazatel osobních jmen.
Libreto k baletu v 10 obrazech pantomimicky na scéně předvádí svatební obyčeje a národní tance podle K. J. Erbena, F. V. Vykoukala a A. Waldaua. S hudbou K. Bendla a v choreografii A. Bergera měl premiéru 13.2.1895 v Nár. divadle v Praze. Příchod svatebčanů, svatební smlouva a požehnání rodičů, Šátek a kytka - metáčky, Cesta do kostela, Oddavky, Návrat z kostela, zastávka před hospodou - tanec "korbel", Hody u nevěsty, Zábava v hospodě - uvádění nevěsty - plaček a národní tance, Čepení a loučení se nevěsty, Odchod ženicha s nevěstou, Tance závěrečné: "skočná", "umrlec", "osmička", "cibulička" a "chytavá".