Musik von Giacomo Meyerbeer, grosse Oper in fünf Aufzügen von E. Scribe, deutsch von L. Rellstab, neue Ausgabe von Gustav F. Kogel, and Textové podložení německy
Do přísně střeženého penzionátu pronikne ctitel krásné Heleny, Karel. Za všeobecného zmatku se pohotový mladík s úspěchem dvoří různým chovankám i představené Britě, která mu ze studu nakonec musí nabídnout místo správce a on tak získá ruku Heleny. Světová premiéra 24.11.1860 položila základ vídeňské operetě. Česká premiéra se konala 4.11.1865 v Prozatímním divadle.
Kritika politickoprávních poměrů v českých zemích 90. let 19. stol. a činnosti vládních orgánů na konkrétním příkladu působení místodržitele hraběte Františka Thun-Hohensteina. Druhá část spisu se po úvahách o svobodě slova a tisku věnuje v obecnější rovině kritice Thun-Hohensteinova působení v místrodržitelském úřadu, zvláště jeho účasti na zasedáních sněmu království českého v letech 1889-1890 a 1890-1891.
Kritika politickoprávních poměrů v českých zemích 90. let 19. stol. a činnosti vládních orgánů na konkrétním příkladu působení místodržitele hraběte Františka Thun-Hohensteina. Třetí část spisu podrobně probírá šestiletou úřední činnost c. k. místodržitele, situaci v Čechách (české státní právo, říšské a zemské finace, rovnoprávnost v Čechách, vládní orgány, policie a soudy, čeština při úředních jednáních) a význam českého národa pro celou lotrinsko-habsburskou dynastii v té době.
Kritika politickoprávních poměrů v českých zemích 90. let 19. stol. a činnosti vládních orgánů na konkrétním příkladu působení místodržitele hraběte Františka Thun-Hohensteina. První část spisu, k němuž zavdalo podnět zabavení ilustrované obálky autorova romaneta "Poslední dnové lidstva", obsahuje úvodní pojednání o možnostech kritického hodnocení úřední činnosti vládních orgánů ve státě, jenž autor označuje jako ústavně úřednický. Následuje popis průběhu stavovského sněmu z r. 1847, charakteristika politických názorů české historické šlechty a jejího poměru k českému národu v 2. pol. 19. stol., přehled historie a významných členů thunovského rodu, životopis vysokého státního úředníka hraběte Františka Thuna a vylíčení vztahu českého školství k státní správě po více než 5 letech, kdy byl hrabě Thun předsedou zemské školní rady a vydal 4 školní výnosy (o úctě k zákonné autoritě a loajalitě ke státu, o národní snášenlivosti, o nošení národních a spolkových odznaků a o pořádání sbírek na školách).