[Musik] von Heinrich Marschner / Dichtung nach Walter Scotts "Ivanhoe" von Wilhelm August Wohlbrück and durchgearbeitet und herausgegeben von Carl Friedrich Wittmann
Původní německé libreto R. Bunga podle románu Der Trompeter von Säckingen (1853) Josepha Victora von Scheffel k opeře V. E. Nesslera. Světová premiéra opery se odehrála v r. 1884 v Lipsku. Tištěno švabachem. Angl. verze: http://www.archive.org/details/trumpeterofsacki00ness
Dějiny Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách 1832-1857 a Klárova ústavu slepců jím zřízeného. Životopis Aloise Klara (1783-1833), jeho zakladatele. Pamětní spis k 25. výročí trvání Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách (1832-1857) obsahuje chronologii činnosti spolku včetně založení a postavení budovy ústavu (čp.131 Malá Strana, Klárov 3) s popisem budovy i kaple sv. Rafaela (s. 40-46), návštěv mecenášů a církevních hodnostářů a životopis zakladatele spolku Aloise Klara, který je pohřben na Malostranském hřbitově (s. 52 i s rytinou náhrobku). Výkazy o hospodaření spolku a ústavu, přehled členů spolku (i zesnulých) od jeho založení do r. 1857. K ústavu patřila zahrada na Opyši vedle věže Daliborka (srov. rytina za s.14). Německé oslavné básně k uvítání urozených návštěv ústavu i k oslavě 25. výročí Spolku. Pět rytin a jedna barevná litografie v přílohách zobrazují sochu sv. Václava, poprsí hraběte Chotka, jakýsi biblický výjev (bez textu, snad z kaple sv. Rafaela), ústavní zahradu na Opyši nad Starými zámeckými schody, portrét Rosiny Klarové, rozené Schönové, manželky zakladatele ústavu. Barevná litografie ve frontispisu zachycuje vnitřek kaple sv. Rafaela a druhy práce slepců v ústavu.
Přibližný popis cyklu gotických portrétních fresek českých panovníků ve Starém královském paláci na Pražském hradě, zničeného požárem Malé Strany a Hradu roku 1541. Na základě rozboru a srovnání tří rukopisů chovaných v době vydání studie (r. 1896) v c. k. Dvorní knihovně ve Vídni autor popisuje portréty českých knížat a králů od Přemysla Oráče po Ludvíka Jagellonského, které vznikly na popud Karla IV. (jako pendant k portrétním bustám v triforiu chrámu sv. Víta) a které byly doplňovány o vyobrazení pozdějších českých králů až po Ludvíka Jagellonského včetně. Jedním z rukopisů je žádost nejvyššího královského číšníka Jana z Házemburku a na Budyni o restaurování dotyčných portrétních fresek zaslaná roku 1538 králi Ferdinandu I. Žádost obsahuje kresby fresek (jako jejich "kopie") a opisy latinských nápisů, které se pod freskami nacházely. Autor přetiskuje textovou část žádosti a přidává svůj komentář a pět jejich reprodukcí v přílohách.
Text duchovního oratoria z r. 1835, v překladu Svaté země poslední hodiny, pojednává o Ježíšově odsouzení a ukřižování. Vznikl přepracováním raného oratoria z r. 1800 Das Ende des Gerechten, Konec spravedlivého, zhudebněného J. G. Schichtem.