Dějiny jednotlivých fakult pražské německé Karlovy univerzity v l. 1848-1898 (zvláště po ustavení samostatné německé univerzity r. 1882), doplněné statistickými údaji a životopisy profesorů. Sborník příspěvků k dějinám Karlovy univerzity, na níž se podle autorů přednášelo a zkoušelo výhradně německy i před rokem 1882, kdy rakouské Ministerstvo vyučování vydalo výnos o rozdělení univerzity na českou a německou část (28. 2. 1882). Prvý soubor příspěvků (s. 3-36) obsahuje všeobecné dějiny celé univerzity ve sledovaných letech 1848-1898 včetně seznamu jejích rektorů (s. 15-16), druhý zahrnuje statistická data (s. 37-43) a přehled nadací k podpoře univerzity i studentů (s. 44-56). Třetí oddíl se zabývá vývojem teologické fakulty a jejího profesorského sboru (s. 57-90). Čtvrtý oddíl (s. 91-154) přináší tytéž údaje o právnické fakultě. Pátý (s. 155-380) pojednává o lékařské fakultě, na níž se vyučovalo i veterinárnímu lékařství (s. 373-380). Poslední šestý oddíl (s. 381-470) informuje o vývoji, katedrách i profesorech filozofické fakulty. Závěr publikace tvoří chronologické seznamy děkanů všech uváděných fakult (s. 471-480). Kniha je provázena světlotiskovými přílohami a doplněna jmenným rejstříkem.
Vývoj mostního stavitelství v raném středověku, výstavba pražského Juditina mostu ve světle dobových písemných pramenů a popis jeho zbytků v roce 1878. Zvláštní otisk z Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, roč. 16, č. 4. - Studie v úvodu cituje všechny dochované písemné prameny o výstavbě Juditina kamenného mostu (s. 5-9), dále popisuje jeho zbytky (s. 10-16), které byly do roku 1878 objeveny, podává všechny důležité události z doby panování krále Vladislava I., za jehož vlády most postaven (s. 18-20) a srovnává pražský Juditin most s jinými dobovými evropskými mosty (s. 27-29). Závěr studie popisuje odstraňování zbytků mostu za vlády Karla IV.
Pamětní spis ke čtyřicetileté činnosti německého spolku Pražské kasino vysvětluje poslání spolku a popisuje jeho činnost v letech 1862-1902. Spolek byl založen na obranu "německých zájmů" v Praze jako reakce na zakládání českých národních spolků v letech 1861-1862 (Hlahol, Sokol a další) 18. června 1862 ve společenském sále na Žofíně. Prvým sídlem spolku bylo prvé patro domu čp. 780-II na Václavském náměstí, do r. 1869 sídlil v domě v čp. 736-II ve Vodičkově ul. (na jehož místě byly později postaveny Hlávkovy nadační domy). R. 1869 spolek zakoupil dům čp. 867-II (zaniklé čp. na Senovážném nám., nyní spojené s čp. 859, Na příkopě 22) a od vdovy Babette Dornitzerové zahradu příslušející k čp. 859-II (s. 19), na níž bylo r. 1875 staviteli Kirpalem a Linsbauerem dokončeno zahradní křídlo novostavby spolkového domu čp. 869-II (s. 23). Novostavba byla financována hypotékou, která ještě v době vydání knihy (r.1902) nebyla splacena (s. 24). R. 1891 bylo do budovy ní zavedeno elektrické osvětlení (s. 26). R. 1894 se počínala výstavba Zemské banky na sousedním pozemku (s. 27). R. 1896 byla vypsána architektonická soutěž na přestavbu budovy z r. 1875, v níž zvítězili členové spolku Kuder a Müller (s. 30), přestavba však do vydání spisu nebyla realizována. Dále knížka popisuje přátelskou atmosféru panující ve spolku již od jeho založení za předsednictví dr. Franze Schmeykala (1826-1894; s. 33-36) i za dalších předsedů (s. 37-42). Následuje popis spolupráce Pražského kasina s dalšími německými národními spolky v Čechách a s Německým školským spolkem (s. 43-64).