Chronologické líčení den po dni revolučních událostí v Praze od svatodušního pondělí 12. 6. do 21. června 1848. Stavění barikád, bombardování Prahy, boj studentů. V pondělí 12. června 1848 byla sloužena od 11 hodin dopoledne pro Slovany na Koňském trhu mše sv. Neozbrojení účastníci se rozešli směrem ke Staroměstskému nám., bylo však do nich v Celetné ulici před Generálním velitelstvím stříleno. Proto postavili 13. 6. několik barikád (v Celetné, u řetězového mostu /nyní Legií/, u Karolina, u Klementina v Karlově ul.). Koňský trh /Václavské nám./ a Ovocná /28. října/ byly obsazeny vojskem. Rakouský generál Windischgrätz již 11. 6. obsadil s kulomety Vyšehrad, Petřín, Opyš a Letnou. Z těchto bodů nechal 15. 6. střílet na Prahu, protože obyvatelé (čeští i němečtí) nechtěli barikády zbourat. Vyhořely Staroměstské mlýny na Novotného lávce a další objekty na Starém Městě. Teprve 21. 6. vyšly v Praze opět noviny a život se vracel do normálních kolejí. Na svátek Božího Těla 22. 6. bylo však zakázáno konat venkovní procesí. Bylo celkem 51 mrtvých a 181 zraněných (sr. s. 28).
Krátké pojednání a metodika k výuce a provozování gregoriánského chorálu určené chrámovým zpěvákům, varhaníkům nebo sbormistrům charakterizuje liturgický zpěv podle římského ritu při mši a některých částech oficia. Tištěno švabachem. Zajímavou součástí je stručný přehled obecné teorie zpěvu v otázkách a odpovědích.
Text přednášky věnované pěstování hudby a zpěvu v severních Čechách na Českolipsku podle dochovaných záznamů zejména z 18. století. Prosloveno na výročním shromáždění českolipské učitelské jednoty 6. 3. 1880.
von F. Halévy, 20 svazků s titulními listy, Skladby pro klavír na jednu a na dvě ruce., and Obsahuje plotny: S.3250, S.3250.(1), S.3250.(2), S.3250.(3), S.3250.(4), S.3250.(5), S.3250.(6), S.3250.(7), S.3250.(8), S.3250.(9), S.3250.(10), S.3250.(11), S.3250.(12), S.3250.(13), S.3250.(14), S.3250.(15), S.3250.(16), S.3250.(17), S.3250.(18), S.3250.(19)
Komentované vydání Stavebního řádu královského hlavního města Prahy, sousedních měst (Karlín, Smíchov, Žižkov, Vinohrady) a okolních obcí, platného od 18. května 1886. "Nový stavební řád pro královské hlavní města Prahu a její předměstí: města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady, Žižkov, dále pak obce Košíře, Střešovice se Střešovičkami, Břevnov s Tejnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troja, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí. Platný od 18. května 1886. Ke všeobecnému užití se zvláštním ohledem na potřeby praxe a s formuláři vysvětlen Dr. Juliem Nejedlým." - Jedná se o stavební řád platný pro téměř celou plochu tzv. Velké Prahy (od 1. 1. 1922), při čemž "královským hlavním městem Prahou" se rozumí Praha I.-VI., a to komentovaný rakouský říšský zákon č. 40/1886 ze dne 10. 4. 1886, stavební řád pro Prahu, s platností od 18. 5. 1886, jímž se novelizoval stavební řád z r. 1862.