Stručné dějiny kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze a popis jeho slavnostního vysvěcení na kostel pražské vojenské posádky roku 1916. První písemná zmínka o kostele sv. Mikuláše pochází z roku 1273 jako o farním kostele. Za třicetileté války po uvedení emauzských benediktinů se stal chrámem klášterním. Benediktini jej nechali přestavět v barokním slohu Kilianem Ignácem Dienzenhoferem. Klášter i s kostelem byly roku 1785 zrušeny (s. 13) a nakonec jej získalo město Praha, které jej roku 1868 pronajalo ruské pravoslavné církvi. Tato církev se stala rakouské monarchii po vypuknutí 1. světové války nepřátelskou a byla roku 1914 z kostela vypovězena (s. 15). Následuje popis znovuvysvěcení kostela (r. 1916) a jeho vzhledu jako chrámu posádkového. - Knížka je doplněna 12 fotografiemi kostela.
Svědectví očitého svědka o vývoji politické situace v Praze v březnu a dubnu v revolučním roce 1848. Očitý svědek popisuje vnitropolitickou situaci v Praze v revolučním roce 1848, a to od 11. března do 9. dubna.
Sborník příspěvků k dějinám německé Pražské obchodní akademie v letech 1856-1906 seznamuje s jejím statutem, organizačním řádem, vyučovacími předměty i vědeckou činností profesorů a profesemi jejích absolventů. Kniha v úvodu seznamuje s prvopočátky obchodního školství na Karlově univerzitě (po r. 1348). Následuje popis okolností založení školy (s. 11-23) a chronologický přehled událostí akademie v letech 1856-1906, řazený podle jejích ředitelů do tří kapitol (s. 24-78). Kniha pokračuje textem Organizačního statutu Pražské obchodní akademie (s. 79-116) a popisem vyučovaných předmětů od založení ústavu (s. 117-146). Stěžejním studijním předmětům jsou věnovány samostatné kapitoly: směnárenství (s. 147-155), účetnictví a obchodní korespondence (s. 156-173), matematika (s. 174-177), kupecké počty (s. 178-180), obchodní zeměpis (s. 181-188), dějiny obchodu (s. 189-192), nauka o národním hospodářství (s. 193-198), obchodní a živnostenské právo (s. 199-205), přírodopis (s. 206-211), fyzika (s. 212-217), chemie a zbožíznalectví (s. 218-229), výuka moderních jazyků a těsnopisu (s. 230-247). Závěr publikace tvoří chronologické tabulky představenstev a kuratorií školy i jejích profesorů (s. 249-270), bibliografie vědeckých prací profesorů školy, uveřejňovaných v jejích výročních zprávách (s. 271-272) a přehled absolventů školy (v l. 1859-1905) s udáním jejich soudobé profese.