Statistické a účetní údaje elektráren, elektrických drah a autobusové dopravy pražských Elektrických podniků za rok 1931 ve fotografiemi, grafy a plánky bohatě vybavené výročí zprávě.
Školní zprávu o stavu a aktivitách Akademického gymnázia za rok 1931/32 doplňuje šestá část stati Josefa Peška Dějiny Akademického gymnasia, která se věnuje období od vyhnání jezuitů ze země české do jejich návratu po bitvě na Bílé hoře.
Dvacátý druhý ročník almanachu popisuje stav pražské městské správy (zastupitelstvo, kluby, sbory, komise, dozorčí rady, agenda primátora a magistrátních úřadů, městské podniky, odbory, kostely a duchovenstvo) v r. 1932.
Seznam ex libris českého malíře a ilustrátora Antonína Häuslera (1869-1936) s jejich popisem bibliofilsky vydaný péčí Václava Rytíře., Tiskl Stiebling a Havelka, Královské Vinohrady. Vydáno celkem 300 čísl. výt. u příležitosti Výstavy slovanských exlibris v Praze. Výt. na ručním papíru s podpisem Ant. Häuslera číslovány 1-60. Exemplář č. 89., Napsal a sestavil Václav Rytíř., Vydáno 300 číslovaných výtisků u příležitosti výstavy slovanského exlibris v Praze v září 1932., Literatura., Užitá grafika (plakáty, kalendáře, pohlednice, novoročenky, exlibris atd.)., and Ostatní autoři viz "Literatura".
Výsledky statistických šetření zjišťujících průměrnou cenu nájemního rodinného bytu o jednom pokoji (typ pro rodinu dělnickou) a o dvou pokojích (typ pro rodinu úřednickou) v Praze v r. 1930 a vývoj nájemného v Praze v letech 1923-1931.
Text přednášky, která byla proslovena známým literárním historikem v pražském lingvistickém kroužku 4. ledna 1932. and Otokar Fischer se ve své přednášce zabýval především tím, jakým způsobem dokázal František Ladislav Čelakovský zpracovat původní předlohu, jak přistupoval k danému materiálu a jak jej přebásnil. Uvažoval i o tom, co při této práci českého básníka nejvíce povzbuzovalo, co mu dávalo "vzor, pobídku a posilu obrazivosti". Zároveň však Fischer v tomto textu naznačuje, že jeho zkoumání uvedených otázek nedospělo ještě do definitivní podoby, proto se domnívá, že jeho proslov je možné chápat jako platformu k další diskusi o této literární problematice.
Uměleckohistorická studie zohledňující výsledky archeologického průzkumu i bádání v archivech popisuje osudy a vzhled dvou zaniklých staroměstských budov s románskými základy. Res. ve fr. 20 vyobrazení (fotografie, řezy, půdorysy, nákresy), situační plán kostela a jeho okolí z r. 1729.