Výroční zpráva za rok 1935/36 obsahuje školní zprávy, kroniku ústavu, statistický výkaz žákyň a jejich seznam, soupis učebnic a návěští pro budoucí školní rok a také fotografii profesorského sboru.
Organizace a kronika (činnost) ústavu, stav profesorského sboru, statistika a seznam žaček, seznam učebnic, přehled stipendií a sociální péče o žactvo ve výroční zprávě za školní rok 1935-36. Vznik Veřejné obchodní školy Ženského výrobního spolku v Praze byl výsledkem emancipačních snah českých žen ve druhé polovině 19. stol. a zasloužily se o ni především Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská. Škola "má poskytovati dívkám kromě zvýšeného všeobecného vzdělání odbornou průpravu k samostatnému povolání obchodně - živnostenskému".
Publikace věnovaná životu a dílu českého, předčasně zemřelého architekta a scénografa Bedřicha Feuersteina. Kromě vzpomínek přátel a kolegů ze spolku Mánes obsahuje Feuersteinovy zápisky a dopisy.
Propagační brožurka společnosti ČKD s mnoha fotografiemi vydaná koncem třicátých 20. stol. let přibližuje vývoj průmyslového podnikání, strojírenství a elektrotechniky v Čechách a na Moravě. Světoznámý koncern ČKD vznikl po první světové válce spojením tří velkých průmyslových podniků (První Českomoravská továrna na stroje, Elektrotechnická akciová společnost Kolben a spol., Strojírny Breitfeld, Daněk a spol. ). Vzniklý koncern Českomoravská Kolben Daněk byl jedním ze dvou největších strojírenských podniků první poloviny dvacátého století v tehdejším Československu, s celkovým počtem 12 000 zaměstnanců, 250 000 m2 plochy budov a 1,5 milionu m2 pozemků. V Praze se jeho továrny nacházely ve Vysočanech (elektrotechnická výroba včetně parních turbín a čerpadel), v Karlíně (výroba parních kotlů) a Libni (výroba lokomotiv, kompresorů a naftových motorů, silničních strojů a automobilů), další závody pak byly v Blansku (výroba vodních, mlýnských, potravinářských a dřevoobráběcích strojů) a ve Slaném (výroba kotlů, parních strojů, lokomotiv, zařízení pro uhelné doly a vodní díla, výroba ocelových konstrukcí).
Školní zpráva, kronika ústavu, přehled fondů a nadací, podpory a stipendia, statistický přehled žáků a jejich seznam, stav učitelského sboru a seznamy knih ve výroční zprávě za školní rok1935/36.
Historie Pohřebního ústavu hl. města Prahy a výstavba nového krematoria ve Strašnicích., V úvodu se publikace zabývá historií Pohřebního ústavu hl. města Prahy až do stavu roku 1936, uvádí počet poboček a různé statistické údaje. V roce 1926 byla vyhlášena veřejná soutěž na stavbu nového krematoria ve Strašnicích a o dva roky později se začalo stavět pod vedením architekta Aloise Mezery. Provoz byl zahájen v lednu 1932, další rok se dokončil urnový háj. Další a větší část publikace je věnována již samotné stavbě krematoria, obsahuje množství fotografií a plánků, které se týkají i urnového háje a kolumbária. Detailně jsou popsány směrnice i poplatky za ukládání uren., Služby a zázemí Prahy., Pražské vodohospodářství, plynárenství a elektroenergetika., Hygiena města (odpad, kanalizace)., Obchod a zásobování Prahy., Veřejné stravování v Praze., Pražské hotely., Cestovní ruch v Praze., Požární ochrana v Praze., and Bydlení v Praze.