Ráj a peri. Text k oratoriu na německý veršovaný text přeložili skladatel a Emil Flechsig podle jedné části eposu irského básníka Thomase Moora. Libreto vypráví příběh o nadzemských bytostech (peri) a jejich nelehké cestě zpět do nebeského ráje.
Musik von Leo Fall, vaudeville in drei Akten (mit Benützung eines Lustspieles von Flers und Caillavet) von Leo Stein und A.M. Willner, Arrangement von Gustav Blasser, Textové podložení bez zpěvní linky německy, and Hry se zpěvy
Pamětní spis o předání bývalého kláštera dominikánů na Malé Straně v Karmelitské ulici 6 (č. p. 387) četnickým kasárnám r. 1855. Dějiny kláštera i rakouského četnictva s rytinami. Na místě původně do r. 1124 stávala synagoga (s. 3), r. 1303 zde byl založen klášter dominikánek u sv. Anny, které r. 1313 přesídlily do původně templářského kláštera na Staré Město (klášter s kostelem sv. Vavřince a sv. Anny u Anenského nám.) a téhož roku tam přesídlily cisterciačky (s. 4) a změnily zasvěcení kostela na sv. Maří Magdalénu. Za husitských válek byl klášter vypleněn a až r. 1608 byl předán dominikánům, kteří původně sídlili u Karlovy ulice (na místě jejich kláštera vystavěno jezuitské Klementinum). Ti zde sídlili až do r. 1783, kdy byl klášter zrušen. Druhá kapitola (s. 15-22) pojednává o přestavbě kláštera pro účely četnických kasáren, kdy byly do kostela vestavěny pavlače. Třetí kapitola (s. 23-60) líčí dějiny, poslání a organizaci c. a k. rakouského četnictva, založeného r. 1849. Kniha je provázena rytinami kostela, kláštera, půdorysů pater kasáren, rytinovými reprodukcemi freskové výzdoby kasáren a podobiznami vybraných četnických velitelů. V budově sídlil ve 40.- 90. letech 20. století Státní ústřední archiv, od r. 2004 Muzeum české hudby.
Vývoj pěstování hudby v Praze v 19. stol. jako ohlasy Mozartových návštěv, činnost pěveckého Spolku sv. Cecilie (zal. 1840), rozvoj pražské hudební kritiky, činnost B. Smetany, návštěvy R. Wagnera a vzpomínky J. Portheima na hudební salony. Přehled zdůrazňuje německé hudební podniky, takže vynechává např. činnost pěveckého spolku Hlahol a při popisu vývoje hudební kritiky se výlučně zabývá osobností Franze Gerstenkorna (1834 Praha -1910 Praha) (s.36-40). - Kniha je provázena fotografiemi a faksimilemi rukopisů skladatelů a doplněna vzpomínkami průmyslníka Josefa von Portheim na hudební salony, které pořádala jeho rodina (s.65-67).
Pamětní spis k 50. výročí Stavovského polytechnického ústavu (předchůdce Českého vysokého učení technického) popisuje vývoj ústavu v l. 1806-1856 a uvádí životopisy jeho bývalých i v r. 1856 na škole působících profesorů. Stavovský polytechnický ústav navázal r.1806 na činnost České stavovské inženýrské školy (zal. 1707; s. 3-5). Kromě životopisů v době vydání knihy (1856) již zesnulých profesorů (s. 191-235) a soudobých profesorů (s. 236-256) ústavu a abecedního seznamu všech posluchačů ústavu (s. 260-338) publikace obsahuje i program oslavy 50. jubilea trvání ústavu, pořádané 10. listopadu 1856. - 1 rytina: portrét Františka Josefa rytíře Gerstnera.