Soupis libeňských domů i jejich majitelů a adresář firem, úřadů a ústavů zachycuje situaci v polovině 90. let 19. stol. I. oddíl: Ukazatel domů v Libni (Stará Libeň, Nová Libeň, Židovské město, Holešovičky) podle čísel popisných s uvedením jmen jejich majitelů. Abecední seznam ulic, míst a náměstí. Seznam majitelů domů. II. oddíl: Adresy soukromých osob, obchodních firem, drah, akciových a obchodních společností. III. oddíl: Oborový adresář obchodníků a živnostníků. IV. oddíl: Samosprávné, státní a jiné veřejné i soukromé úřady, školy, ústavy, společnosti, spolky, dráhy apod. V. oddíl: Obchodní a živnostenská oznámení a doporučení (inzeráty). - Abecední rejstřík obsahu I., III. a IV. oddílu. - Vyobrazení: Lihovar firmy F. X. Brosche syn, První česko-moravská továrna na stroje, Pražská akciová strojírna, Parostrojní pivovar spol. The Bohemian Breweries Limited, Parní pila a parketárna firmy A. Lanna, C. k. výs. továrna na kožné a voskované plátno a koberce a mechanická tkalcovna firmy M. Graba synové, Strojní přádelna, tkalcovna a barvírna firmy Bří Perutzové, C. k. výs. továrna na barvení koží a jirchárna L. Jelínka, Belgická plynárna.
Komplexní adresář obyvatel, firem, úřadů a ústavů s ukazatelem domů, jejich čísel popisných a majitelů, doplněný seznamem ulic a náměstí mapuje situaci v Praze počátkem devadesátých let 19. stol. I. oddíl: Adresy samostatných osob, obchodních firem, bank, drah, záložen, pojišťoven, akciových společností a obchodních společností. II. oddíl: Obyvatelstvo dle povolání a adresář obchodníků a živnostníků. III. oddíl: Samosprávné, státní a jiné veřejné i soukromé úřady, školy, ústavy, společnosti, časopisy, spolky a jiná zařízení. IV. oddíl: Ukazatel domů dle čísel popisných i orientačních, se jmény knihovních majitelů a názvy domovních štítů i far, k nimž jsou jednotlivé domy přiděleny, se seznamem bašt, bran, jezů, mostů, ostrovů, přístavů a přívozů. Abecední seznam ulic a náměstí se zřetelem na stará pojmenování a nová i stará čísla domovní. Abecední rejstřík pamětihodných domovních štítů. Seznam bývalých bubenských čísel popisných změněných v popisná čísla holešovická. V. oddíl: Obchodní a živnostenská doporučení (inzertní část). - Český a německo-český abecední rejstřík obsahu II., III. a IV. oddílu.
Komplexní adresář obyvatel, firem, úřadů a ústavů s ukazatelem domů, jejich čísel popisných a majitelů, doplněný seznamem ulic a náměstí mapuje situaci v Praze v polovině devadesátých let 19. stol. I. oddíl: Adresy samostatných osob, obchodních firem, bank, drah, záložen, pojišťoven, akciových společností a obchodních společností. II. oddíl: Obyvatelstvo dle povolání a adresář obchodníků a živnostníků. III. oddíl: Samosprávné, státní a jiné veřejné i soukromé úřady, školy, ústavy, společnosti, časopisy, spolky a jiná zařízení. IV. oddíl: Ukazatel domů dle čísel popisných i orientačních, se jmény knihovních majitelů. Seznam bašt, bran, jezů, mostů, ostrovů, přístavů a přívozů. Abecední seznam ulic a náměstí se zřetelem na stará pojmenování a nová i stará čísla domovní. Abecední rejstřík pamětihodných domovních štítů a názvů stavení. Farní osady a domy k nim příslušné. Dozorčí okresy. Seznam bývalých bubenských čísel popisných změněných v popisná čísla holešovická. Počet obyvatel v letech 1880-1890. Přírůstky domů k 25. 11. 1895. V. oddíl: Inzertní část. - Český a německo-český abecední rejstřík obsahu II., III. a IV. oddílu.
Komplexní adresář obyvatel, firem, úřadů s ukazatelem domů, jejich čísel popisných a majitelů mapuje situaci v Praze osmdesátých let 19. stol. Členové panovnického domu v Praze sídlící - adresy. Obyvatelstvo dle povolání a adresář obchodníků a živnostníků. Dvorské, samosprávné, státní a jiné veřejné a soukromé úřady, ústavy, společnosti, časopisy, památnosti, spolky a jiná zařízení. Ukazatel domů (čísla popisná, jména ulic, čísla orientační, jména majitelů domů, domovní štíty a jména far, jimž jsou jednotlivé domy přiděleny. Seznam bašt, bran, jezů, mostů, ostrovů a přístavišť. Seznam nových jmen ulic a náměstí se zřetelem na stará pojmenování. Seznam stejnojmenných nebo podobně znějících ulic a náměstí v Praze a obcích předměstských. Abecední rejstřík pamětihodných domovních štítů (znamení). Obchodní a živnostenská oznámení a doporučení (inzeráty) - s abecedním rejstříkem. - Český abecední rejstřík obsahu. Německo-český rejstřík obsahu.
Adresář královského hlavního města Prahy, Vyšehradu, Karlína a Smíchova z roku 1859 uvádí adresy jejich obyvatel, majitelů domů řazených podle čísel popisných, advokátů, lékařů, lékárníků a nemocnic, úřadů, firem, náboženských a kultuních organizací. První ročník adresáře Prahy, zabírající území Starého a Nového Města, Malé Strany, Hradčan a Josefova, i jmenovitě uvedených předměstí (Vyšehrad, Karlín a Smíchov) je rozdělen do pěti oddílů. Prvý (s. I-1 -I-226-I) přináší adresy abecedně řazených majitelů domů. Druhý (s.II-1 -II-43) přehled majitelů domů řazených podle čísel popisných (v rámci jednotlivých čtvrtí a předměstí), seznam farností, abecední seznam pražských ulic a náměstí a abecední přehled domovních znamení s odkazy na čísla popisná. Třetí oddíl (s. III-44 - III-52) obsahuje dle jmen abecedně řazené seznamy advokátů, notářů, lékařů (včetně veterinářů), lékárníků, obvodních porodních bab a léčebných ústavů. Čtvrtý oddíl (s.IV-53 -IV-96) podává adresy zemských i městských úřadů, obchodních i kulturních spolků a společností (i s jejich předsedy a zakládajícími členy), seznam obchodních, továrních a živnostenských firem v celém jmenovaném území (zapsaných u c.k. Obchodního soudu v Praze). Poslední, pátý oddíl (s. V-87 -V-107) uvádí adresy civilních, vojenských, městských a obecních úřadů, veřejných i soukromých škol, vzdělávacích i charitativních institucí (včetně židovských), adresáře vydavatelství německých i českých novin a časopisů (včetně zodpovědných redaktorů a periodicity) a seznam hotelů, pivnic, vináren, kaváren, cukráren a zahradních restaurací, řazený dle čtvrtí a předměstí.
Vasco da Gama sní o objevné plavbě do Indie. Vlivem mocného soka je však uvržen do žaláře a přichází o milovanou Inez. Indická princezna Selika, již Vasco koupil jako otrokyni, ho z lásky zachrání a ukáže mu bezpečnou cestu okolo Afriky. Premiéra 28.4.1865 v pařížské Opeře. Česky opera v tomto překladu zazněla poprvé v ND v Praze 6.6.1884.
Libreto odehrávající se v Egyptě za vlády faraónů. Etiopská princezna Aida jako zajatá otrokyně miluje Radama, který je vojevůdcem Egypta v boji proti její milované vlasti. Soupeřkou v lásce je jí osudově žárlivá egyptská princezna Amneris. Koncept příběhu Aidy pochází od francouzského egyptologa Augusta Mariette. Camille du Locle ho částečně upravil a nabídl Giuseppe Verdimu, u něhož si egyptský vicekrál Ismail I. objednal zkomponování opery. August Mariette dohlížel na scénu, kostýmy a rekvizity chystané opery. Kvůli nim se dokonce pozdržela původně plánovaná premiéra, protože byly zadrženy v Prusy obležené Paříži. Slavná premiéra se v Káhiře 24.12.1871 konala bez přítomnosti Verdiho, který za skutečnou premiéru považoval až tu před milánským publikem 8.2.1872 pod taktovkou Franca Faccia a s Terezou Stolzovou v titulní roli. Česká premiéra se konala 15.2.1884 v ND v Praze za řízení Mořice Angera.