Sebrané drobné příběhy a epizody ze života Antonína Dvořáka, jak se uchovaly ve vzpomínkách konkrétních pamětníků, nebo jako anonymní anekdoty., Zvláštní otisk z krajinského listu "Chrudimský kraj", roč. 24, č. 10, 11 a 12., and Hudební osobnosti.
Seznam ex libris českého malíře a ilustrátora Antonína Häuslera (1869-1936) s jejich popisem bibliofilsky vydaný péčí Václava Rytíře., Tiskl Stiebling a Havelka, Královské Vinohrady. Vydáno celkem 300 čísl. výt. u příležitosti Výstavy slovanských exlibris v Praze. Výt. na ručním papíru s podpisem Ant. Häuslera číslovány 1-60. Exemplář č. 89., Napsal a sestavil Václav Rytíř., Vydáno 300 číslovaných výtisků u příležitosti výstavy slovanského exlibris v Praze v září 1932., Literatura., Užitá grafika (plakáty, kalendáře, pohlednice, novoročenky, exlibris atd.)., and Ostatní autoři viz "Literatura".
Francouzská biografie významného českého teoretika a pedagoga postupuje v několika kapitolách chronologicky od Rejchova dětství k pedagogickému působení v zahraničí a trvalému zakotvení ve Francii. Obsahuje podrobný seznam skladeb. Dobová dokumentace, podobizny a množství ukázek autografů, bibliografie.
Druhé vydání studie popisující typické architektonické prvky, s kterými barokní doba v Praze pracovala, a zachycující vztahy těchto prvků navzájem i k celkovému vzhledu a zevnímu působení budov. Publikace, k níž autor materiál shromažďoval v letech 1900 až 1906, vznikla ve snaze podpořit zachování starobylého rázu měnící se Prahy. Podle autora právě rozčleněné obrysy starých průčelí dvou či třípatrových domů tvoří malebný ráz města a i novodobé útvary o více patrech by měly být s nimi v souladu. Po úvodním přehledu následuje výčet různých typů architektoniky střech profánních i církevních staveb s výjimkou věží (štíty, vikýře, atika, tympanony, arkýře, vížky, lucerny, komíny, architektonické článkování a výzdoba), dokumentovaný 160 černobílými snímky na tabulích a 50 obrázky a fotografiemi v textu. - Obsah spisu zůstal v 2. vyd. téměř zachován, upuštěno bylo pouze od původního rozdělení na 2 samostané díly a menší formální úpravy si vyžádaly změny názvů pražských ulic a náměstí po vzniku Československa a zbourání budov, k němuž od 1. vyd. došlo.
Dějiny a popis chrámu sv. Víta vydané u příležitosti položení základního kamene dostavby gotické části. Kniha má dvě části. Část historická začíná narozením sv. Václava a stručně líčí osudy českých zemí a budování a přestavby sakrálního objektu na území Hradu zasvěceného sv. Vítu (Václavova rotunda, Spytihněvova bazilika, gotická katedrála). Závěr historické části, věnovaný 19. stol. a iniciativám ve prospěch opravy a dostavění chrámu, končí položením základního kamene dostavby 1. 10. 1873. V místopisné části jsou popisovány budovy na Svatovítském nádvoří (kaple sv. Vojtěcha, věž s kaplí Hasenburskou, kaple Nejsv. Trojice) a interiér (kaple, sakristie, oltáře, krypta, korunní komora, kruchty, triforum) i exteriér (galerie nad kaplemi, pilíře a oblouky, kaplička pro sochu sv. Václava, schody, podobizny svatých u oken, velký nápis na věži) vlastní katedrály.
Libreto ke scénickému melodramu na německý text J. Ch. Brandese podle jednoho ze známých příběhů řecké mytologie o Ariadně a Théseovi z roku 1774 zhudebnil J. A. Benda. Vydání k vídeňskému provedení v r. 1810.