1. svazek Českého divadla shrnuje divadelní úvahy a kritické referáty z počátečního období Nerudovy kritické činnosti - 1857 až 1862. Mezníkem výběru je zahájení činnosti Prozatímního divadla 18. 11. 1862.
Studie, která byla původně publikována v časopisu Obzor, mapuje vývoj plzeňského divadelnictví před otevřením kamenného divadla a účast kočovných společností na kultuře města.
Díl 1, První díl souboru Erbenových pohádek inspirovaných lidovým folklorem z 20. let 20. století s ilustračním doprovodem A. Scheinera., and Knížky pro děti do deseti let v češtině.
Díl II, Druhý díl souboru Erbenových pohádek inspirovaných lidovým folklorem z 20. let 20. století s ilustračním doprovodem A. Scheinera., and Knížky pro děti do deseti let v češtině.
Výroční zpráva rekapituluje činnost všech českých obecných a měšťanských škol na Smíchově v uvedeném období, uvádí řadu statistických údajů a nekrology připomíná zemřelé pedagogy.
Propagační brožurka společnosti ČKD s mnoha fotografiemi vydaná koncem třicátých 20. stol. let přibližuje vývoj průmyslového podnikání, strojírenství a elektrotechniky v Čechách a na Moravě. Světoznámý koncern ČKD vznikl po první světové válce spojením tří velkých průmyslových podniků (První Českomoravská továrna na stroje, Elektrotechnická akciová společnost Kolben a spol., Strojírny Breitfeld, Daněk a spol. ). Vzniklý koncern Českomoravská Kolben Daněk byl jedním ze dvou největších strojírenských podniků první poloviny dvacátého století v tehdejším Československu, s celkovým počtem 12 000 zaměstnanců, 250 000 m2 plochy budov a 1,5 milionu m2 pozemků. V Praze se jeho továrny nacházely ve Vysočanech (elektrotechnická výroba včetně parních turbín a čerpadel), v Karlíně (výroba parních kotlů) a Libni (výroba lokomotiv, kompresorů a naftových motorů, silničních strojů a automobilů), další závody pak byly v Blansku (výroba vodních, mlýnských, potravinářských a dřevoobráběcích strojů) a ve Slaném (výroba kotlů, parních strojů, lokomotiv, zařízení pro uhelné doly a vodní díla, výroba ocelových konstrukcí).