Obsah a text libreta ke Kovařovicově opeře na motivy francouzské předlohy a v úpravě Emanuela Züngela. Lehká konverzační hra se točí kolem manželské rozepře Gabriely a Raoula a nemalou úlohu v ní sehraje markýza, Raoulova tchýně. Opera zazněla poprvé v představení, jehož druhou polovinu tvořila inscenace Adamova baletu Giselle, 11. února 1886 za řízení autora hudby K. Kovařovice. Dirigentem repríz byl M. Anger.
Komentované vydání Stavebního řádu královského hlavního města Prahy, sousedních měst (Karlín, Smíchov, Žižkov, Vinohrady) a okolních obcí, platného od 18. května 1886. "Nový stavební řád pro královské hlavní města Prahu a její předměstí: města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady, Žižkov, dále pak obce Košíře, Střešovice se Střešovičkami, Břevnov s Tejnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troja, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí. Platný od 18. května 1886. Ke všeobecnému užití se zvláštním ohledem na potřeby praxe a s formuláři vysvětlen Dr. Juliem Nejedlým." - Jedná se o stavební řád platný pro téměř celou plochu tzv. Velké Prahy (od 1. 1. 1922), při čemž "královským hlavním městem Prahou" se rozumí Praha I.-VI., a to komentovaný rakouský říšský zákon č. 40/1886 ze dne 10. 4. 1886, stavební řád pro Prahu, s platností od 18. 5. 1886, jímž se novelizoval stavební řád z r. 1862.
Dějiny pražského zpěváckého spolku v letech 1861-1886 doplňují stati věnované historii českého církevního zpěvu a hudebním poměrům v Čechách 18. a 19. století.