mit teilweiser Benützung einer Erzählung E. T. A. Hoffmanns von Karl Georg Zwerenz, Musik von Jacques Offenbach, and musikalische Bearbeitung Julius Stern, Alfred Zamara
[Musik] von Heinrich Marschner / Dichtung nach Walter Scotts "Ivanhoe" von Wilhelm August Wohlbrück and durchgearbeitet und herausgegeben von Carl Friedrich Wittmann
Román německy píšícího židovského spisovatele a žurnalisty evropského formátu, narozeného v jihomoravském Šafově, se zabývá podobně jako jeho celé dílo problematikou židovství., Román, napsaný již v průběhu dvacátých let minulého století, je považován za jeden z nejznámnějších Winderových příspěvků k otázce židovství. Vypráví příběh Alberta Wolfa, syna až dogmatického vyznavače talmudu, který se vzbouří proti komunitě, v níž žije a prchá z ní do víru velkoměsta. Ani tady však nenachází štěstí, vrací se proto zpět do původní pospolitosti, aby znovu zjistil, že v ní nedokáže existovat. Rozporuplné vazby k dodržovaní a lpění na židovských zvycích, tradicích a konvencích jsou pak připomenuty v samotném titulu, který přibližuje konkrétní nedorozumění v židovské obci, jehož předmětem se staly právě varhany. O možné využití tohoto hudebního nástroje v synagogách mezi sebou totiž kdysi vedly spor ortodoxní i přizpůsobiví členové židovského společenství., Beletrie v němčině, and Tištěno švabachem
Sbírka básní z konce 19. století inspirovaných zákoutími Hradčan a osiřelého Pražského hradu., Ve sbírce Hradčanské písničky básník vyjadřuje smutek nad Hradem bez krále (Sirý trůn, s. 18-19, Lví sluj, s. 33-35, Žluté kvítí, s. 36-37, Rajská zahrada, s. 49-50), nad Královskou hrobkou (s. 12-13), Královským letohrádkem (Belveder, s. 46-47), Zlatou uličkou (s. 75-76) a Zpívající fontánou (Plačící fontána, s. 82-83) a přidává několik výpravných balad (Bezhlavý jezdec, s. 65-69; o ulici Úvoz), (Milost Jeho Milosti, s. 60-62; o r. 1621). Sbírka Písničky kovářova syna obsahuje přírodní lyriku z Moravského krasu, básníkovo smuteční rozloučení se Svatoplukam Čechem (s. 121-123) a báseň o soše na nádvoří v Klementinu (Píseň o klementinském studentu, s. 234-239)., and Beletrie o Praze.
Výbor z literárního díla českého i německého romantického básníka, spisovatele, cestovatele a lékaře židovského původu., Editor Jan Krejčí představuje Siegfrieda Kappera (1821-1879) především jako ve své době zcela neobvyklého tvůrce, který sice pocházel z německé židovské rodiny, přesto se ale pokusil propojit své kořeny s českou kulturou. Kapper se dokonce naučil češtině a začal v tomto jazyku psát své verše. Kapperovy básně, z nichž je vytvořeno jádro tohoto souboru, jsou tak nejen odrazem autorovy náklonnosti k českému domovu, ale zachycují i jeho silné sociální cítění a snahu vyrovnat se po formální stránce tehdejším literárním proudům. V knize jsou rovněž publikovány některé Kapperovy prózy a úvahy, které jsou inspirovány jeho zájmem o jihoslovanské národy., uspořádal Jan Krejčí, Poezie pro dospělé čtenáře, mládež a starší děti v češtině, and Obsahuje názvy básní:
K východu
Ben-oni
Návrat k vlasti
V srpnu 1844
W.,B. Nebeskému
Na devátý Ab
Na nový rok
Ve spolku Čechů
D. K....ovi
Ludvíku Franklovi
Diplomatům
Dorozumění
Sluneční svit
Jen práci
Dohazovačům
O spolcích
Písařům
Vánoce 1847
Tell
Mene, thekel, ufarsin!
Povznesení
V před!
Viget Mars, silet Ars
Kněz Lazar
Synům kmene mého v Čechách
Z "Osvobozených písní"
Písně chudého
Z knihy "Křesťané a Turci"
Jihoslovanský rhapsod
O jihoslovanské poesii
Z "Jihoslovanských cest"
U Knićanina
Objížďka