Český text libreta v úpravě J. H. Böhma. Téměř realistický příběh z dob francouzského direktoria o svatbě Clairetty, dcery madame Angot, o jejíž budoucnost se po smrti její matky společně postarali pařížští trhovci. Lecocqova opereta zazněla poprvé na jevišti divadla Theatre des Fantaisies-Parisiennes v Bruselu 4.12.1872. Česky poprvé v Prozatímním divadle v Praze 4. února 1875. V tomto překladu bylo dílo uvedeno později i v Národním divadle, kde mělo premiéru 24.3.1895.
Dějiny a popis chrámu sv. Víta vydané u příležitosti položení základního kamene dostavby gotické části. Kniha má dvě části. Část historická začíná narozením sv. Václava a stručně líčí osudy českých zemí a budování a přestavby sakrálního objektu na území Hradu zasvěceného sv. Vítu (Václavova rotunda, Spytihněvova bazilika, gotická katedrála). Závěr historické části, věnovaný 19. stol. a iniciativám ve prospěch opravy a dostavění chrámu, končí položením základního kamene dostavby 1. 10. 1873. V místopisné části jsou popisovány budovy na Svatovítském nádvoří (kaple sv. Vojtěcha, věž s kaplí Hasenburskou, kaple Nejsv. Trojice) a interiér (kaple, sakristie, oltáře, krypta, korunní komora, kruchty, triforum) i exteriér (galerie nad kaplemi, pilíře a oblouky, kaplička pro sochu sv. Václava, schody, podobizny svatých u oken, velký nápis na věži) vlastní katedrály.
Úvod a překlad libreta k opeře česko-německého autora. Příběh lásky, pomsty a šílenství líčí osudy italského hudebníka Astorgy na parmském dvoře na počátku 19. století, kde se setkává s domnělým vrahem svého otce, španělským guvernérem Sicílie. Opera zazněla v premiéře ve Stavovském, tehdy Královském zemském německém divadle v Praze v roce 1866, českou verzi uvedlo později Prozatímní divadlo.