Činnost gotických sochařů a kameníků ze staroměstských rodů Junker, Junkherr, Panic a Pánek ve 14.-16. stol. v Praze, Chebu a Štrasburku. Výklad slova "junker" či "juncherre" v pražských pramenech 14.-16. století jako nejen mladý šlechtic, ale i malířský či sochařský učeň. Z původních mladých šlechticů (německy: "junker" či "junkherre"; česky: "panicz", "panycz" či "pánek"), kteří pobývali na dvoře Karla IV., se stalo rodové příjmení staroměstských měšťanů. Pokud se usadili v Chebu či některém městě Svaté říše římské, byli pak nazývání "Junker von Prag". Někteří byli v uvedených městech činní jako malíři, sochaři či stavitelé kostelů, jiní, kteří zůstali v Praze, byli například pražskými řezníky či jen majiteli domů. Studie (zvláštní otisk z Mitheilungen der Vereins der Deutschen in Böhmen) je doplněna regesty listin a z městských knih z pražského a chebského archivu, v nichž jsou uváděny rody Junker, Junkherr, Panic a Pánek jako kupující či prodávající staroměstských domů. Studie je provázena fotografiemi fresek i soch v Německu, které znázorňují "Junkery z Prahy".
vydal Jan Urban Jarník, V záhlaví uvedeno pouze Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze. Třída III., Obsahuje rejstřík, and Text český, francouzský a latinský
Nach den vorhandenen Acten und mit Benützung einschlägiger kriegsgeschichtlicher Werke verfasst von Viktor Ritter v. Neuwirth and Na frontispisu portrét rakouského polního maršála Ernsta Rudigera van Sterrenberg, úvod, předmluva k prvnímu a druhému vydání, obsah, text doprovází 10 barevných celostránkových litografií, dále menší černobílé portréty vojevůdců a četné černobílé reprodukce. Jedná se o dějiny 54. pěšího pluku, tzv. olomouckého, což byl jeden z nejstarších pluků v Rakousku-Uhersku, který vznikl těsně po 30-ti leté válce. Litografie signovány: "Lith. u. Druck von Ed. Hölzel Kunst-Anstalt in Wien" a monogramem FF.