Kritika politickoprávních poměrů v českých zemích 90. let 19. stol. a činnosti vládních orgánů na konkrétním příkladu působení místodržitele hraběte Františka Thun-Hohensteina. Druhá část spisu se po úvahách o svobodě slova a tisku věnuje v obecnější rovině kritice Thun-Hohensteinova působení v místrodržitelském úřadu, zvláště jeho účasti na zasedáních sněmu království českého v letech 1889-1890 a 1890-1891.
Kritika politickoprávních poměrů v českých zemích 90. let 19. stol. a činnosti vládních orgánů na konkrétním příkladu působení místodržitele hraběte Františka Thun-Hohensteina. Třetí část spisu podrobně probírá šestiletou úřední činnost c. k. místodržitele, situaci v Čechách (české státní právo, říšské a zemské finace, rovnoprávnost v Čechách, vládní orgány, policie a soudy, čeština při úředních jednáních) a význam českého národa pro celou lotrinsko-habsburskou dynastii v té době.
Kritika politickoprávních poměrů v českých zemích 90. let 19. stol. a činnosti vládních orgánů na konkrétním příkladu působení místodržitele hraběte Františka Thun-Hohensteina. První část spisu, k němuž zavdalo podnět zabavení ilustrované obálky autorova romaneta "Poslední dnové lidstva", obsahuje úvodní pojednání o možnostech kritického hodnocení úřední činnosti vládních orgánů ve státě, jenž autor označuje jako ústavně úřednický. Následuje popis průběhu stavovského sněmu z r. 1847, charakteristika politických názorů české historické šlechty a jejího poměru k českému národu v 2. pol. 19. stol., přehled historie a významných členů thunovského rodu, životopis vysokého státního úředníka hraběte Františka Thuna a vylíčení vztahu českého školství k státní správě po více než 5 letech, kdy byl hrabě Thun předsedou zemské školní rady a vydal 4 školní výnosy (o úctě k zákonné autoritě a loajalitě ke státu, o národní snášenlivosti, o nošení národních a spolkových odznaků a o pořádání sbírek na školách).