CERN, evropská laboratoř pro částicovou fyziku, nabízí svým členským zemím uspořádání týdenních vzdělávacích programů pro učitele fyziky. Cílem těchto programů, které jsou určeny hlavně pro středoškolské učitele, je představit jim současný základní výzkum v částicové fyzice na špičkové úrovni, ukázat jim roli daného státu v mezinárodní spolupráci v jednom vědeckém oboru, integrovat je do mezinárodního prostředí a zvýšit jejich motivaci k výuce a k získávání opravdového zájmu studentů o studium fyzikálních oborů. Účastníci kurzu mohou také navázat neformální kontakty s vědeckými pracovníky, kteří se podílejí na programu týdne., Aleš Trojánek., and Obsahuje webové odkazy
ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je zbudována na plošině Chajnantor v severním Chile ve výšce 5040 m n. m. Svými velice přesnými dvanáctimetrovými anténami ve tvaru parabolických zrcadel otevřela nové okno do vesmíru v oblasti mikrovln o délkách 0,3-9 mm. Jejich prostřednictvím nabízí neočekávaný pohled na mnoho astrofyzikálních jevů od objektů Sluneční soustavy až po nejvzdálenější oblasti kosmu. and Jana Žďárská, Miroslav Bárta.
Článek seznamuje čtenáře s CFD výpočty prováděnými pro potřeby Oddělení chemických laserů Fyzikálního ústavu AV ČR. Simulace nízkotlakého nadzvukového proudění plynných směsí slouží pro design nadzvukových směšovacích trysek, které tvoří část dutiny chemického laseru COIL. Velmi náročné výpočty chemicky reagujícího proudění slouží jako doplněk experimentální diagnostiky, ověřování reakčních mechanismů a optimalizace provozních podmínek laseru. Výpočty jsou prováděny na uživatelském výpočetním serveru Luna komerčním CFD softwaru. V první části článku je uvedena matematická formulace modelu, okrajových podmínek, použité aproximace. V druhé části článku jsou uvedeny tři příklady konkrétních numerických simulací., Vít Jirásek., and Obsahuje seznam literatury
Jednou, krátce před půlnocí, tížen příslibem redakci Československého časopisu pro fyziku, nechávám běžné práce, otevřu Word a po nadpisu mě napadne podívat se do kalendáře: opravdu, za chvíli začíná 19. říjen 2010. Právě před 100 lety, 19-10-1910 (tak sám rád psal), se narodil Subrahmanyan Chandrasekhar, velká postava vědy 20. století, jeden z nejuniverzálnějších astrofyziků, nositel Nobelovy ceny za fyzku v roce 1983, ve vědeckých kruzích známý jako Chandra. O fyzikálním a astronomickém významu jeho Nobelovy ceny, kterou získal společně s W. A. Fowlerem, jsem již v tomto časopisu psal [1]. V následujícím se chci více zaměřit na události a postavy v okolí jeho světočáry; přitom čerpám především z podrobné biografie [2]. Na závěr připojím několik osobních vzpomínek na interakci s ním, nebudu však již opakovat ty, které jsou uvedeny v článku psaném před 27 lety., Jiří Bičák., and Obsahuje bibliografii
Prezentovaný príspevok uvádza hlavné charakteristiky fluorescenčného farbiva merocyanínu 540 (MC 540), jeho interakciu s biologickými membránami a prehĺad jeho biofyzikálnych a biomedicínskych aplikácií. Dôraz je kladený na najnovšie možnosti aplikácií MC 540, a to v cytometrickej detekcii kapacitácie spermií a prokoagulačnej aktivite trombocytov, v elektroforetickej analýze alifatických karboxylových kyselín a peptidov a v optických senzoroch pro stanovenie amónia v pôde a vodných sedimentoch., Libuša Šikurová., and Obsahuje seznam literatury