Akademie věd ČR představila na prosincovém Akademickém sněmu novou strategii, která se připravovala dlouhou dobu kromě jiného v diskusi s řediteli pracovišť. Každá změna samozřejmě vyvolává ohlasy v celé šíři škály - od záporných reakcí až po ty kladné. Strategii AV21 představujeme čtenářům na následujících stránkách současně s informacemi ze sněmovního zasedání, ale přesto jsem požádala předsedu AV ČR prof. Jiřího Drahoše o zodpovězení několika otázek. and Marina Hužvárová.
Již dvakrát jsme se v uplynulých letech (viz AB 10/2013, AB 6/2014) věnovali spolupráci Akademie věd ČR s Německou akademickou výměnnou službou (Deutscher Akademischer Austauschdienst - DAAD). Kromě představení tzv. PPP programu - Programu společné podpory výměn badatelů spolupracujících na projektech (Programm zur gemeinsamen Förderung des projektbezogenen Personenaustausch) a shrnutí výsledků za prvních 10 programových období se předchozí články věnovaly prezentaci vybraných projektů pracovišť AV ČR z I. a II. vědní oblasti (Astronomický ústav, Ústav makromolekulární chemie, Mikrobiologický ústav). Závěrečný díl věnujeme projektům III. vědní oblasti. and Ondřej Císař, Kateřina Vráblíková, Yannis Theocharis, Jana Vlachová.
Těsné vztahy Akademií věd obou zemí dříve společného státu zakotvuje už od roku 1993 Dohoda o vědecké spolupráci se Slovenskou akademií věd (SAV). Loni skončilo poslední tříleté období tematické spolupráce a současně s ním AV ČR ukončila dlouholetou spolupráci formou společných výzkumných témat. Od letošního roku 2015 spolupracují obě instituce primárně formou bilaterálních mobilitních projektů. Představitelé AV ČR a SAV se na této změně dohodli na základě vyhodnocení dosavadní tematické spolupráce a uskutečněných zahraničních pracovních cest. Předpokládají, že společné projekty umožní vyšší efektivitu a lepší kontrolu výstupů a výsledků takto nastavené spolupráce českých a slovenských týmů. and Karolína Rachačová.
Součástí tektonických změn, kterými dnes prochází akademické prostředí napříč obory, je specifický - a na první pohled triviální - rys. Vědci publikují čím dál více odborných článků a knih. Globální akademické publikace rostou meziročně o osm až devět procent, což znamená, že se jejich objem zdvojnásobí asi každých devět let. Tento trend je znatelný i v České republice. V roce 2013 byla druhým největším celostátním nakladatelstvím, co se počtu vydaných titulů týče, Univerzita Palackého v Olomouci (vydala v daném roce skoro 500 titulů), Univerzita Karlova byla pátým největším (asi 360) a Masarykova univerzita sedmým (310 knih). V současném systému hodnocení a financování vědy není příliš ojedinělým jevem, když humanitně a společenskovědně orientovaní akademici produkují pět až šest článků a jednu až dvě knihy ročně - aby si udrželi zaměstnání, dosáhli na rozumný plat, splnili (grantový) plán. Kdo jsou však čtenáři těchto textů? Zatímco autorů a autorek jsou dnes pod tlakem systému hodnocení a financování výzkumu přehršle, čtenářů, recenzentů a diskutujících je málo a akademická půda se tak stává souborem monologů, případně specializovaných, málo propojených diskusí. and Tereza Stöckelová, Filip Vostal.
Nikoli poprvé se představuje Akademie věd ČR na výstavách putujících po českých městech: a nejinak je tomu i v roce, kdy si připomíná 125 let od založení své předchůdkyně - České akademie věd a umění. Začátkem června se do ulic vydala expozice „Umění vědy“, jež na 18 velkoformátových plakátech ukazuje, jaké objevy vědců z pracovišť AV ČR obohatily život společnosti, které výzkumy jsou nadějným příslibem do budoucna či v jakých případech se o jejich využití diskutuje. and Luděk Svoboda.
Nedávno zesnulý významný český právní historik Jiří Kejř charakterizoval Vaněčkovo odborné dílo imponující rozsahem i hloubkou v roce 1985 slovy: „Od velikých monografií, kterým patří už právem označení klasické, a obsáhlých učebnic přes zevrubně fundované studie a články až k recenzím, drobným zprávám a veřejným projevům sahá jeho dílo o několika stech bibliografických položkách a ukazuje, jakou pílí a erudicí se vyznačoval jeho autor. Ne však množství publikací svědčí o místě učence ve vývoji vědy. […]“ and Hana Kábová.
The annual Villa Lanna Meetings of Science, or Else? are organized by the Academy of Sciences of the Czech Republic and the Collegium Helveticum, an Institute supported by both the Swiss Federal Institute of Technology in Zurich (ETH) and the University of Zurich. They bring together scientists from different fields of research to discuss general aspects of science, the position of science in society and its consequences to humanity. This year, now the 10th meeting was held in Prague from 11-13 January, its topic was Reproducibility - Arts, Science and Living Nature. More information can be found in an interview with Professor Pliška and in an article about Professor Havel. and Ivan M. Havel.