Tato studie pojednává o rané fázi mikroskopického zkoumání přírody, které ve svém díle Micrographia (1665) představil Robert Hooke (1635–1703). Vzhledem k obsáhlosti díla se zaměřuje na pasáže, které Hooke věnoval výzkumu hmyzu. Předmětem analýzy je především metodologie Hookova výzkumu: způsob, jakým tento experimentátor využíval mikroskop ke zkoumání mravenců, much, komárů a jiného hmyzu. Dále je pozornost věnována způsobu, jakým Hooke představoval výsledky svého pozorování, tedy popisům a ilustracím hmyzu. A konečně, příspěvek se také pokouší vyložit vybrané záznamy mikroskopických pozorování v Micrographii a objasnit jejich vazbu na filosofickou a náboženskou interpretaci přírody sedmnáctého století., The aim of the study is to discuss the early microscopic examination of nature, introduced by Robert Hooke (1635–1703) in his work Micrographia (1665). Considering the complexity of his work, the paper focuses on passages concerning Hooke’s research of insects. The object of analysis is above all Hooke’s methodology of research: the way in which the experimenter used the microscope to study ants, flies, mosquitoes and other insects. Attention is also paid to the way in which Hooke presented the results of his observation, i.e. to his descriptions and illustrations of insects. Finally, the study also tries to interpret selected records of microscopic observations in Micrographia and clarify their relation to philosophical and religious interpretations of nature in seventeenth century., and Monika Bečvářová.
V loňském roce byli již podruhé oceněni nejlepší čeští vědci na slavnostním galavečeru projektu Česká hlava, který se konal 20. listopadu. Mezi "České hlavy 2003" se od tohoto dne řadí rovněž student Gymnázia Christiana Dopplera Jiří Hron, který obdržel Cenu Naděje společnosti Skanska, a. s. Jeho práce vznikají ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR. and Andrea Cejnarová, Zdeněk Chvoj.
Proč se nekříží kočka se psem? Proč se sice může zkřížit kůň s oslem, ale jejich potomci - mulové či mezci - jsou neplodní? Z jakého důvodu jsou někdy strilní i kříženci dvou blízce příbuzných poddruhů, třeba myší, a souvisí to nějak se vznikem nových živočišných druhů? Jeden z nejdůležitějších článků tété záhady odhalil Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, kterýá identifikoval první gen u savců zodpovědný za samčí neplodnost mezidruhových kříženců, přečetl ho a ukázal, jak je regulován. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová.